16GB SSD od Transcend v akci

Již nějakou dobu mě jako uživatele znepokojují výkony současné technologie HDD (Hard Disk Drive), neboli pevných disků. Ve svém počítači můžete sledovat jevy, které by se z normálního pohledu zdály jako nepostačující výkon současné technologie hardwaru. Ovšem, je tomu tak, ale nejedná se o výkon procesoru, jak by se mohlo zdát, ale hlavní příčinou pomalého počítače je právě disk. Tyto problémy jsou zřetelné, jakmile se začnete zajímat o to, který hardware právě pracuje, a který nikoliv. Při sledování vytížení procesoru a zabrzdění počítače, respektive systému, lze zpozorovat, že výkon procesoru je v inkriminovanou dobu téměř nulový, zato indikátor pracovní činnosti disku svítí o sto šest. Samozřejmě to závisí na operaci, kterou počítač, respektive systém, zrovna vykonává. Příkladem může být práce při spouštění různých aplikací, kdy zpracování programu procesorem je poměrně rychlé, ale načtení z disku do paměti je pomalé. Toto není zapříčiněno pomalou pamětí, ale opět výkonem disku.

Důležité je si uvědomit, že disk je z hlediska výkonu jednou z nejdůležitějších součástí počítače. Vše se odehrává právě přes úložné zařízení – načítání systému, aplikací, kopírování, mazání – to vše jsou velmi důležité úkony, z kterých se odvíjí celková rychlost počítače. Samozřejmě, že procesor i paměti mají také své důležité místo, ale s dnešními výkony procesorů, potažmo pamětí, můžeme být pro běžné aplikace spokojeni. Abych uvedl vše na pravou míru, budeme se bavit o klasickém hardwaru, který používají běžní uživatelé, tedy nebudeme sem zaplétat serverový hardware, či jednotky, které se využívají pro výpočet náročných matematických operací v různých výzkumných institucích.

Dnešní hlavní otázkou je, zdali se vyplatí kupovat současné solid-state disky, či nikoliv. Do testu se dostal cenově velmi dostupný solid-state disk od společnosti Transcend s kapacitou 16 GB. Nejedná se o veliký test solid-state disků, a proto budou testy prováděny na klasickém hardwaru, přesněji na tom, který jsem měl při recenzi po ruce. Výsledek by měl rozhodnout o tom, jaká je současná a nastávající technologie disků, zdali přínosem, či nikoliv. Doufám, že mě čtenáři nebudou kamenovat jenom proto, že se v testu neobjevila jejich oblíbená značka, či disk a také že nebyl použit výkonnější SSD. Díky pomalému nástupu solid-state disků a jejich relativně vysoké ceně, není lehké sehnat výkonný solid-state disk, například od OCZ, a proto jsem se zaměřil na cenově dostupný produkt, který by nejspíše více zajímal běžného uživatele. Po přečtení této recenze byste měli získat mnohem lepší přehled o výkonu technologií pevných disků, s porovnáním levných solid-state disků. Tedy zjednodušeně, záměrem je přednést kvalitní důkazy o tom, jak se technologie disků zlepšuje a to pouze s výběrem dostupného hardwaru, který postačí na objektivní důkazy o výkonnosti běžných úložných zařízeních. Následně mohou na tuto recenzi navazovat jednotlivé testy solid-state disků, které budou cenově i fyzicky čím dál dostupnější.

Než začneme s recenzí, sjednotili bychom si základní pojmy v pojmenování. SSD je zkratka od solid-state drive, ale i označení solid-state disk, či solid state disk lze také spojit se zkratkou SSD. Solid-state disk je zjednodušené pojmenování, jako například pevný disk, který se celým anglickým pojmem označuje hard disk drive, či zkráceně hard disk. Díky velmi podobnému zakončení drive a disk, je někdy těžké se v dnešních označeních vyznat. Například označení SSD drive je z hlediska solid-state drive (SSD) nepřípustné, kdežto pod zkratku solid-state disk (SSD) to již přípustné je. Pánové ze zahraničí nám tímto označením poměrně zamotali hlavu, ale já se budu v článku vyjadřovat zkratkou SSD, odvozenou od solid-state drive. Dalším nepřípustným pojmem je srovnávat solid-state disky s pevnými disky, protože se jedná o úplně jiné označení a hlavně o úplně jinou technologii. Jediné co mají tyto disky společného je to, že se na ně ukládají data a mají mnohdy stejná rozhraní (SATA, PATA).

16GB SSD od Transcend

16GB solid-state disk od společnosti Transcend

Do testu se nám tedy dostal solid-state disk od společnosti Transcend, který disponuje kapacitou 16 GB a v současné době je k dostání za cenu okolo 3 395 Kč s DPH. Disk je dodáván v malé krabičce, kde po otevření naleznete samotný disk, stručné uživatelské manuály a čtyři šroubky pro připevnění disku do počítačové skříně. Velikost disku je 2,5 palců a se základní deskou komunikuje pomocí rozhraní PATA mobile. PATA mobile je v podstatě neformální označení pro rozhraní Parallel ATA, upravené pro menší disky, které se montují do mobilních zařízení. Tyto disky nabízejí menší 43pinový konektor, v kterém je již zahrnuto i napájení čtyřmi piny, kdežto klasické PATA nabízí 39pinový konektor a napájení, čítající konektor se čtyřmi piny, je nutné připojit zvlášť. Disky nabízející rozhraní SATA naopak disponují napájením s patnácti piny a přenosem dat přes kabel se sedmi piny, jež jsou stejné jak u klasických 3,5palcových disků, tak i u disků které jsou určeny pro mobilní zařízení. Testovaný solid-state disk je využíván především v noteboocích a podobných přenosných počítačích.

Pohled na produkt po otevření krabice

Jelikož se jedná o disk založený na NAND flash paměti, je poměrně úzký a lehký. Obal je zhotoven z tmavého kovového materiálu a to především kvůli zpevnění konstrukce. Disk je po zapojení velmi tichý, tedy, spíš bych měl dodat, že nevydává žádný hluk, protože v něm není použita žádná mechanická část. Pevné disky vydávají mnohdy nepříjemné chrčení, které jsou způsobeny čtecí hlavou, jež se vystavuje nad pozici čtených, či zapisovaných dat a především elektromotorem. Rovněž se uvnitř točí jedna, či více ploten, které také vydávají slabý hluk, ale hlavně chvění.

Čelní pohled na 16GB SSD od Transcend

U pevných disků je problém v tom, že rychlost zápisu a čtení závisí na rychlosti otáčení plotny a vystavení čtecí hlavy. U klasických 2,5palcových disků je rychlost 5400 ot/m, dnes už i 7200 ot/m. U pevných disků s rozměry 3,5 palců je rychlost 7200 ot/m dnes již běžná, ale také nalezneme na trhu i disky s rychlostí 10000 ot/m, či 15000 ot/m. Tyto vysokorychlostní disky jsou ale používány především v serverových stanicích a tak je nebudeme v této recenzi zahrnovat do srovnávání. Od rychlosti pevných disků je také odvozena celková cena. Při průzkumu trhu nám dnes již nedělá starost kapacita, která se pohybuje ve více jak 1 TB, ale právě rychlost pevných disků za přijatelnou cenu. Také nemůžeme roztáčet plotny do závratných hodnot, zde platí fyzikální omezení, takže vývojáři mají nepřímo daný strop, kam až můžou zajít. Nová technologie solid-state disků je logicky drahá, protože ještě není tolik rozšířená a na běžném trhu jde o poměrně novou záležitost.

Zadní pohled na recenzovaný SSD

Tak jako u každé nové technologie, i u solid-state disků můžeme počítat s klesáním cen a také jednou nastane doba, kdy kapacita těchto disků bez pohyblivých částic vzroste na dnešní standard pevných disků, který činí v průměru 500 GB. Do té doby se musíme vyvarovat výběru, kterého bychom litovali a tak doufám, že vám tato recenze dopomůže k lepšímu výběru, či rozšíření obzoru o nastávající technologii disků.

Pohled na rozraní PATA

Při psaní této recenze jsem měl k dispozici celkem sedm disků, včetně SSD. První testovaný disk je vskutku starý a použil jsem ho pro názornou ukázku narůstajícího výkonu disků. Jedná se o 3,5palcovou jednotku od společnosti Seagate s označením ST38421A, kapacitou 8,4 GB, rychlostí 5400 ot/m a rozhraním Parallel ATA, který má průměrnou přístupovou dobu 10,5ms. Dalším použitým diskem je 3,5palcový Hitachi Deskstar s označením HDS721680PLA380, kapacitou 82 GB, rychlostí 7200 ot/m a rozhraním Serial ATA, jenž disponuje průměrnou přístupovou dobou 8,5 ms a 8MB vyrovnávací pamětí. Třetí 3,5palcový disk je Seagate Barracuda ST3200822AS s kapacitou 200 GB, rychlostí 7200 ot/m, rozhraním Serial ATA, průměrnou přístupovou dobou 8,5 ms a 8MB vyrovnávací pamětí. Čtvrté úložné zařízení je nově pořízený 3,5palcový pevný disk Maxtor DiamondMax 21 s označením STM3250310AS, kapacitou 250 GB, rychlostí 7200 ot/m, rozhraním Serial ATA a průměrnou přístupovou dobou 11 ms. Čtvrtým diskem je 2,5palcový Hitachi Travelstar HTS541010G9AT00 s kapacitou 100 GB, rychlostí 5400 ot/m, rozhraním Parallel ATA, průměrnou přístupovou dobou 12 ms a 8MB vyrovnávací pamětí. Pátý disk je 2,5palcový Western Digital WD3200BEVT s kapacitou 320 GB, rychlostí 5400 ot/m, rozhraním Serial ATA, průměrnou přístupovou dobou 12 ms a vyrovnávací pamětí o kapacitě 8 MB. Posledním diskem je 2,5palcový solid-state disk Transcend TS16GSSD25 s kapacitou 16 GB, rozhraním Parallel ATA a průměrnou přístupovou dobou 1 ms. Tento solid-state disk je vyroben technologií SLC.

Tolik tedy k porovnávaným diskům. Dále musím podotknout, že jsem si vědom mezer mezi jednotlivými disky, mohly by se doplnit ještě různé značky, rychlosti a kapacity, ale vzhledem k zaměření této recenze to není nutné. Pokud by se jednalo o velký test pevných disků, srovnání možných kapacit, či výrobců, pak by byla na místě případná poznámka. Tyto zařízení nám bohatě stačí na to, abychom je mohli otestovat a následně porovnat s přínosem výkonu solid-state disků. Dostupný SSD není nikterak výkonný, jedná se o velmi podceněnou technologii solid-state, ale je z cenového hlediska jedním z nejdostupnějších, tudíž i žádaným. Podle specifikací nabízí rychlost zápisu 26 MB/s a 30 MB/s čtení, což je opravdu málo. I přesto nemusíme dělat závěry předem a pustíme se do další kapitoly. Z tohoto solid-state disku by měly být patrné klady i zápory, které se budou odrážet i na dalších discích, vyráběných stejnou technologií.

Teorie SSD a HDD

Ještě než přistoupíme k testům, uvedu zde tabulku s údaji uváděné Wikipedií, ve kterých jsou vypsány rozhraní pro diskové jednotky s přenositelnou kapacitou.

Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny tři rozhraní, respektive Parallel ATA, Serail ATA a SCSI. SCSI nám slouží pouze jako náhled na rozhraní, které využívají především serverové stanice. Nás bude z hlediska běžných uživatelů zajímat Parallel ATA a Serial ATA. Jak vidíte, u rozhraní PATA se začalo s přenosem 3,3 MB/s. Dnes je tato hodnota nemyslitelná a těžko se vyrovnáváme i s většími přenositelnými rychlostmi. Poslední mód PATA, UltraDMA 133, již nabízí 133 MB/s, nastupující SATA 1 150 MB/s a následně SATA 2 300 MB/s. Myslíte si, že jsou tyto hodnoty uspokojující? Záleží na tom, z jakého úhlu se na tuto problematiku díváte. Pro notebooky je v podstatě postačující poslední mód PATA, jelikož běžně disky nabízí přenosovou rychlost do 50 MB/s. V tomto ohledu lze použít bezproblémově i dva PATA disky.

Nyní jsem narazil na základní problém, kterým je použití více disků. Při použití více disků na jednom kabelu se přenosová rychlost dělí, tím pádem by při plném zatížení měly dva disky s módem UltraDMA133 dostupnou rychlost 66,5 MB/s. To už je poměrně problém pro desktopové počítače, protože disky s rychlostí 7200 ot/m již dokážou číst až 90 MB/s, čímž nastává problém v nedostatku přenosového pásma. Tento problém už tak neplatí u SATA, i když je přenosová rychlost zvýšena na 150 MB/s, respektive 300 MB/s u SATA 2, při použití více disků jste v klidu, protože je každý disk zapojen pouze na jednom kabelu. Problém nastane u rozhraní SATA 1 s nástupem výkonných SSD, které zvládnou číst až 150 MB/s, ale se stále více dostupným rozhraním SATA 2 v tomto nevidím až tak velký problém. Zdá se, že v tomto ohledu budeme mít se SATA 2 na nějaký čas vystaráno.

Jelikož jste již obeznámeni s přenosovým rozhraním, můžeme postoupit k poslední teorii, která nás posune dál k vědomostem o discích. Pokud nevíte, jak pracuje pevný disk, pak základní znalostí je, že se skládá z otáčivých magnetických disků, kterým se říká plotny. Na tyto disky jsou pomocí čtecí hlavy zapisována data a celá struktura plotny je rozdělena do válců, sektorů a stop. Nám postačí základní teze, která zní, že jakmile chceme něco zapisovat, či číst, hlava pevného disku se musí nejdříve přesunout na příslušnou pozici, počkat řádově milisekundy než se ustálí, pootočí plotna na příslušný počátek dat a následně se může uskutečnit čtení, či zápis. Celé vystavení hlavy, respektive vystavení a ustálení, se nazývá přístupová doba. Pootočení plotny na příslušnou pozici se pak nazývá latence. Přístupová doba a latence hraje hlavní roli v rychlosti pevných disků, následně je doplňována technologií, využívající magnetický zápis, či elektromotorů pro pohyb hlavy a plotny. Všechny tyto jednotlivé vlastnosti mají na výkon pevného disku velmi vysoký vliv.

Vlevo pevný disk, vpravo solid-state disk

Solid-state disky nevyužívají žádné pohyblivé části, tedy žádné elektromotory, žádné plotny, či hlavy, ale pouze NAND flash paměť, která slouží jako úložný prostor. SSD s použitím NAND flash pamětí není až tak pravda, nalezneme i solid-state disky s využitím DRAM paměti. DRAM paměť má tu výhodu, že je teoreticky rychlejší, nežli NAND flash paměť, ale k udržení dat v paměti DRAM potřebuje náhradní zdroj, proto se do takových zařízení buduje záložní napájení, složené většinou z lithium-iontové baterie. Klasické solid-state disky jsou dnes vyráběny NAND flash pamětí, která nepotřebuje záložní zdroj pro uchování dat v paměti. Dále se technologie SSD dělí na single-level cell (SLC) a multi-level cell (MLC). Tyto technologie se liší především v konstrukci jednotlivých buněk, do kterých se zapisují data. SLC využívá jednoúrovňové buňky, kdežto MLC víceúrovňové. SLC je podstatně rychlejší, dražší a energeticky méně náročnější, nežli MLC. Naproti tomu novější MLC je více využíván z hlediska ceny. Rozhodujícím faktorem v rychlosti SSD je právě velmi nízká latence a přístupová doba, která dělá řádově pár milisekund, kdežto u pevných disků je to podstatně více.

Testy

Nyní se po delší teorii dostáváme k samotným slíbeným testům. Jako benchmarkovací programy byly vybrány ATTO disk benchmark, Drive Speed, HD Tach, HD Tune a Speedsys.

ATTO benchmark

Test ATTO benchmark se specializuje na zapisovací a čtecí rychlost bloků o různých velikostech. Na ypsilonové souřadnici jsou vypsány velikosti zapisovacího a čteného bloku v KiB. 1024 KiB odpovídá podle soustavy jednotek velikosti 1 MiB. Obecně je špatně označováno 1024 kB jako 1 MB, protože podle norem se 1 MB = 1000 kB a přibližně 1048,6 kB je 1 MiB. Stejně tak paměti jsou špatně označovány jako 512 MB, či 1 GB, správně by se měly označovat jako 512 MiB nebo 1 GiB.

8,4GB Seagate ST38421A – 3,5 palců, 5400 ot/m, PATA

82GB Hitachi Deskstar HDS721680PLA380 – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

200GB Seagate Barracuda ST3200822AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

250GB Maxtor DiamondMax 21 STM3250310AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

100GB Hitachi Travelstar HTS541010G9AT00 – 2,5 palců, 5400 ot/m, PATA

320GB Western Digital WD3200BEVT – 2,5 palců, 5400 ot/m, SATA

16GB Transcend TS16GSSD25 – 2,5 palců, SLC, PATA

Výsledky jsou dosti výmluvné, co se týče zapisovací a čtecí rychlosti. Na grafech lze nádherně sledovat, že operace s malými bloky jsou velmi pomalé, kdežto u přenášení bloků ve více jak 8 KiB u HDD, či 64 KiB u SSD, se rychlost logicky zvýší a následně ustálí. Recenzovaný SSD nepatří mezi nejrychlejší solid-state disky, v podstatě by se dalo říci, že mezi nejpomalejší a již z tohoto východiska se obecně nevyplatí kupovat podobný levný SSD, tedy pokud chcete vyšší zapisovací a čtecí rychlost. Relevantní je porovnávat SSD s 2,5palcovým diskem a rozhraním PATA, které mají podobné využití například v noteboocích. Z tohoto srovnání vyplývá, že je SSD jen o kousek výkonnější, nežli příslušný 100GB HDD, ale nabízí mnohonásobně menší kapacitu a mnohonásobně vyšší cenu.

Drive Speed

Tento test uplatňuje několik úkonů, zahrnující zápis a čtení různých bloků o různých velikostech a množství, plus zjištění rychlosti smazání souborů.

8,4GB Seagate ST38421A – 3,5 palců, 5400 ot/m, PATA

82GB Hitachi Deskstar HDS721680PLA380 – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

200GB Seagate Barracuda ST3200822AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

250GB Maxtor DiamondMax 21 STM3250310AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

100GB Hitachi Travelstar HTS541010G9AT00 – 2,5 palců, 5400 ot/m, PATA

320GB Western Digital WD3200BEVT – 2,5 palců, 5400 ot/m, SATA

16GB Transcend TS16GSSD25 – 2,5 palců, SLC, PATA

Výsledky testů z Drive Speed nelze brát vskutku vážně, ale poskytují přibližný náhled na celkové výkony jednotlivých disků. Před aplikací testu bylo dbáno na celkové utlumení pracovní činnosti hardwaru, takže by se nemělo jednat o chybu způsobenou při testování. Z tohoto testu opět vyplývá nepříliš osvětlující výkon recenzovaného solid-state disku.

HD Tach

Benchmarkovací program HD Tach slouží k zjištění rychlosti čtení po celé délce disku. Na tomto testu se nádherně odráží teorie disků, kde jsme si stručně naznačili, jak disk pracuje. Kvůli tomu, že musí hlava se zvyšováním kapacity přistupovat mnohem dále a opět se vracet na začátek, bude veškerý graf pevných disků sestupný, kdežto SSD tvořený NAND flash pamětmi by měl vykazovat stálost, či mírné kolísání.

8,4GB Seagate ST38421A – 3,5 palců, 5400 ot/m, PATA

82GB Hitachi Deskstar HDS721680PLA380 – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

200GB Seagate Barracuda ST3200822AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

250GB Maxtor DiamondMax 21 STM3250310AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

100GB Hitachi Travelstar HTS541010G9AT00 – 2,5 palců, 5400 ot/m, PATA

320GB Western Digital WD3200BEVT – 2,5 palců, 5400 ot/m, SATA

16GB Transcend TS16GSSD25 – 2,5 palců, SLC, PATA

Jak vidíte, vskutku je tomu tak. Poslední test patřící solid-state disku ukazuje poměrně stálou křivku s výkyvy, související s přístupem do jednotlivých paměťových buněk. Recenzovaný disk v tomto testu skončil poměrně špatně, jelikož se jedná o rychlost čtení, v které moc nevyniká. Test byl prováděn s 8 MiB přenosem.

HD Tune

HD Tune nám nabídne v podstatě podobný test jako HD Tach, ale navíc i průměrnou přístupovou dobu.

8,4GB Seagate ST38421A – 3,5 palců, 5400 ot/m, PATA

82GB Hitachi Deskstar HDS721680PLA380 – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

200GB Seagate Barracuda ST3200822AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

250GB Maxtor DiamondMax 21 STM3250310AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA

100GB Hitachi Travelstar HTS541010G9AT00 – 2,5 palců, 5400 ot/m, PATA

320GB Western Digital WD3200BEVT – 2,5 palců, 5400 ot/m, SATA

16GB Transcend TS16GSSD25 – 2,5 palců, SLC, PATA

V tomto testu je vidět, jak si vede SSD právě s přístupovou dobou, která je tvořená žlutými tečkami. Díky použité technologii solid-state je přístupová doba vskutku velmi malá, což je právě jednou z výhod solid-state disků. I zde je křivka čtení poměrně stálá, opět s častými výkyvy.

Speedsys

Benchmarkovací program Speedsys je relativně výkonný software na zjištění rychlosti čtení disků. Test se skládá z několika úkonů, které zahrnují průměrnou, náhodnou a track-to-track vyhledávací dobu, náhodnou přístupovou dobu, lineární čtení, ověřování a rychlost čtení z bufferu. U solid-state disků se nevykonávají první tři testovací úkony.

Graf výsledků z programu Speedsys

Vysvětlení ke grafu:

1. 8,4GB Seagate ST38421A – 3,5 palců, 5400 ot/m, PATA
2. 82GB Hitachi Deskstar HDS721680PLA380 – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA
3. 200GB Seagate Barracuda ST3200822AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA
4. 250GB Maxtor DiamondMax 21 STM3250310AS – 3,5 palců, 7200 ot/m, SATA
5. 100GB Hitachi Travelstar HTS541010G9AT00 – 2,5 palců, 5400 ot/m, PATA
6. 320GB Western Digital WD3200BEVT – 2,5 palců, 5400 ot/m, SATA
7. 16GB Transcend TS16GSSD25 – 2,5 palců, SLC, PATA

V tomto případě není hodnocení takové, jaké by mělo být podle předchozích testů očekáváno, ale přesto se nemýlí. Čtecí rychlost je stále ve stejném rozsahu, jako u předchozích testů, ale lineární ověřování se pohybuje až v pětinásobné hodnotě, oproti pevným diskům. To, a průměrná přístupová doba je hlavním důvodem tak velkého bodového ohodnocení. Tento poslední test disků nás přivádí na další odpověď, zdali se SSD vyplatí, či nikoliv. Nebývá to časté, ale je možné na jednu otázku odpovědět dvojsmyslně. Ne, tento solid-state disk se nevyplatí a ano, tento silid-state disk se vyplatí. Nyní záleží, z jakého úhlu se na problematiku díváme. Abych upřesnil poměrně nesmyslnou větu ne/ano, tak recenzovaný solid-state disk se nevyplatí kvůli nízké zapisovací a čtecí rychlosti, ceně a kapacitě. Naopak se vyplatí díky nízké přístupové době a rychlé odezvě, která poměrně vyrovnává malé čtecí hodnoty.

Po instalaci disku do notebooku a naklonování systému z mého osobního počítače, tedy po velmi vyčerpávajícím promazání nepotřebných složek z 60 GB na necelých 16 GB, při zachování integrity systému a potřebných programů, bylo sledováno následující. Start počítače se nezdál být zrychlen, ale to pouze proto, že v něm disk hrál jen malou roli. I když start operačního systému závisí především na disku, při sledování indikátoru nevykazoval disk nadmíru pracovní činnosti. Pokud by byl tento defekt v závislosti na výkonu ostatního hardwaru srovnán, bylo by možné sledovat rapidní nárůst v startu systému. Po načtení operačního systému pak vzal solid-state disk za své. Načítání ikonkami plného panelu snadného spuštění bylo rapidně rychlejší, než u původního 100GB Hitachi Travelstar HTS541010G9AT00. Rovněž přistupování do složek, otevírání aplikací, například Photoshop CS3, či Gimp 2.4.5 byl o 50% rychlejší, aplikace Microsoft Office Word, či OpenOffice.org Writer byli také o několik řádů rychlejší. V tomto ohledu problém není, ale problém u tohoto disku nastane, když začněte kopírovat velká data. Pak je výkon sice lepší nežli 100GB Hitachi Travelstar HTS541010G9AT00, ale o mnoho horší než 320GB Western Digital WD3200BEVT, který je rovněž přístupný v noteboocích a to za nižší cenu, ovšem s rozhraním Serial ATA. Recenzovaný solid-state disk se při pracovní činnosti zahříval přibližně na 40 °C.

Klady a zápory

Závěrečné hodnocení

V dnešní recenzi jste doufám obdrželi lepší přehled o tom, co chystá nová technologie solid-state disků. Nebýt opravdu velmi malé zapisovací a čtecí rychlosti 16GB Transcend TS16GSSD25, zněl by můj závěr velmi kladně. Sám s netrpělivostí očekávám tuto technologii jako malé dítě, avšak z recenzovaného solid-state disku mám rozporuplný dojem. Za cenu, za kterou se tento disk prodává, sice dostanete o několik desítek procent lepší výkon z vašeho počítače, respektive systému v některých úkonech, ale naopak dnes již ubohou kapacitu, která postačí na operační systém a pouze několik programů, nemluvě o velké náročnosti Microsoft Windows Vista. Také čtecí a zapisovací rychlost je na dnešní poměry malá a nesrovnatelná s očekávanými výkony SSD. Výrok je tedy následující:

16GB Transcend TS16GSSD25 se nevyplatí především z hlediska ceny, čtecí a zapisovací rychlosti. Přestože nabízí technologie solid-state velmi dobrou přístupovou dobu, vyplatí se počkat na dostupný solid-state disk, který bude nabízet vysokou teoretickou rychlost čtení a zápisu, rovněž s vyšší kapacitou, u kterého by měly být zachovány všechny dobré předpoklady, které nabídl recenzovaný 16GB Transcend TS16GSSD25 v testech.

Jelikož jsem si v tomto testu potvrdil některé očekávané schopnosti SSD, s netrpělivostí budu očekávat, až cena některého z nových výkonných 128GB SSD spadne pod přijatelnou mez, řekněme 4 000 Kč, pak ve víru vášně utrhnu prodejci ruce, jen abych si jeden z nich pořídil.

Aktuální cenu produktu zjistíte v našem internetovém obchodě.