Vzhůru do kokpitu

Nedávno si můj známý koupil nový notebook. Na tom, by nic nebylo, kdyby nešlo o nový monopost ze stáje Acer a konkrétně Acer Ferrari 3400 s rychlým 64-bitovým mobilním procesorem AMD Athlon 64 3000+ (2 GHz, 1MB L2 cache). Na tento notebook si už dlouho brousím zuby, ale pořád mi to nedovolují finanční podmínky. Kdo by nechtěl alespoň na okamžik zažít ten pocit jako Michael Schumacher. Proto jsem byl velmi rád, když jsem si ho mohl na jeden den půjčit a důkladně ho prozkoumat a podělit se s vámi o tyto informace. Samozřejmě jsem neměl čas na udělání všech možných výkonových testů, ale základní čísla se samozřejmě dozvíte. Notebook jsem si půjčil i s originální krabicí a vším co v ní bylo. Všichni se pohodlně usaďte, protože startujeme.

První dojmy

Notebook Acer Ferrari 3400 po vybalení z krabice, zaujme na první pohled každého svým originálním designem. Kombinace červené barvy s logem Ferrari (kdo, by snad nevěděl, tak je to žluté logo s černým koněm) a stříbrné, je opravdu velmi pěkná. Za zmínku stojí i samotná konstrukce notebooku, která vypadá dost pevně. Víko se otevírá i zavírá zlehka, co nemohu říci o mém čtyři roky starém Aceru TravelMate, u kterého mi už dvakrát víko prasklo. Málem bych zapomněl na stylovou optickou myš, která je také v balení. Trochu mě mrzí, že nejde koupit zvlášť, protože je také opravdu povedená. Malým mínusem u tohoto notebooku může být pro někoho hmotnost 3 kg, na kterou má vliv zejména velký 15 palcový LCD monitor. O to víc si zase můžete užít sledování filmů nebo hraní her, protože tento monitor patří mezi ty kvalitnější. Práci na tomto notebooku také velmi zpříjemňuje trochu zakřivená klávesnice. Psaní všemi deseti je na této klávesnici jedna báseň. Trochu mi ale trvalo, než jsem si zvykl na rozmístění kláves Home a End, ke kterým se musí užívat kombinace kláves FN + Pg Up a FN + Pg Dn. Při psaní může také někomu vadit nahřívání se levé části notebooku, kde je umístěn pevný disk. Výhodou zase je, že když v zimě máte zmrzlé ruce, tak si je při psaní rychle zahřejete. Co mi ještě vadilo bylo ovládání hlasitosti. To se totiž neprovádí klasickým kolečkem neboli potenciometrem, ale zase pomoci kombinace klávesy FN a horní nebo dolní šipky. Kdo si má pamatovat kde jaké kombinace. Hned pod klávesnicí je umístěn klasický touchpad se dvěma tlačítky a jedním speciálním směrovým tlačítkem, sloužícím jako rolovací kolečko, což je velmi praktické, jestli zrovna nepoužíváte přibalenou optickou myš a surfujete po internetu nebo čtete nějaký dlouhý dokument. Nad klávesnicí pak ještě najdete čtyři spouštěcí tlačítka, díky kterým můžete jediným stisknutím spustit internetový prohlížeč, e-mail a u dalších dvou tlačítek si můžete jejich funkce navolit sami.

Vybavení

Acer Ferrari 3400 je vybavený čtyřmi porty USB 2.0 a jedním FireWire, které jsou umístěny vedle sebe na levé straně notebooku. Hned jsem si zvykl, protože hledání USB portu někde vzadu nemám rád. Vedle těchto portů najdeme ještě PCMCIA slot a zvukové konektory pro připojení externích reproduktorů, mikrofonu a sluchátek. Na pravé straně už toho tak moc nenajdeme. Je tady jenom štěrbina, která je ve skutečnosti přepisovatelnou DVD mechanikou podporující formáty DVD-+R/RW a DVD-RAM. Raději bych, ale uvítal, kdyby zde byl klasický vysouvací šuplík, protože si myslím, že při vkládání disku do štěrbiny se může médium při neopatrné manipulací poškodit. Je to, ale jenom můj názor. Vedle zmíněné mechaniky najdeme ještě napájecí konektor. Disketovou mechaniku tady už nenajdeme, což je dobře, protože většina lidí spíše používá flash disc než disketu. V zadní části najdeme konektor modemu, síťové karty, konektor pro připojení replikátoru portů, LPT, D-Sub a nakonec S-Video. Vedle nich pak ještě je otvor, ze kterého je ventilátorem vyfoukáván teplý vzduch od procesoru. Doporučují ho nikdy nezakrývat, protože se po krátkém čase začaly zvyšovat otáčky ventilátoru a tím se zvýšila hladina hluku. V přední části nalezneme po stranách dva integrované reproduktory, uprostřed čtečku paměťových karet (SecureDigital, SmartMedia, Memory Stisk) a infračervený port. Ve výbavě pak ještě můžeme najít gigabitovou síťovou kartu, rychlou bezdrátovou kartu (802.11g) a dokonce i Bluetooth rozhraní. S tak vybaveným notebookem můžete dělat prakticky všechno nač si vzpomenete.

Co se skrývá pod kapotou

Sto chutí jsem měl tomuto notebooku podívat se pod kapotu. Však to znáte, stačí jenom šroubovák a trochu toho technického nadání, ale nakonec jsem se ovládl. Pojďme, ale k tomu, co vlastně tento notebook pohání. Hlavní hnací jednotkou je, jak už jsem říkal dříve, 64bitový mobilní procesor od AMD, který má v sobě navíc zabudovanou technologii AMD PowerNow!, která automaticky mění frekvenci a napětí procesoru podle okamžité situace. Ve skutečnosti tak procesor nepracuje na udávaných 2GHz, ale na 800Mhz, a když je třeba, tak automaticky zvýší výkon. Tuto funkci jde samozřejmě vypnout, ale musíte počítat s tím, že se Vám rychleji vybije baterie. Dokonce jsem měl možnost vyzkoušet, jak běží tento procesor pod beta verzí 64bitového operačního systému Windows. Přestože jsem neměl čas udělat výkonové testy procesoru na obou verzích operačního systému Windows, tak jsem zjistil, že při práci s grafickým editorem, je 64bitová verze trochu svižnější. Dalším důležitým parametrem je u tohoto notebooku operační paměť, která má kapacitu 512 MB DDR SDRAM s možností rozšíření až na 2048 MB. Bohužel jde jen o paměť DDR333 a to je škoda, protože nevyužijete plný výkon, který poskytuje procesor. Na výkon tohoto notebooku má velký vliv i grafická karta ATI Mobility Radeon 9700 s 128 MB paměti. V 3D Marku 03 mi to hodilo 3096 bodů a v Aquamarku 3 26,19 bodů, což je u notebooku podle mě slušná hodnota. Pevným disk má kapacitu 80 GB (4200 ot./min) a je na můj vkus trochu pomalý. Nemohu to samozřejmě srovnávat se stolním počítačem, kde mi pevný disk rotuje s rychlostí 7200 ot./min. Doporučuji, ale pokud Vám to finance dovolí, upgradovat na pevný disk s 5400 ot./min. Co se týče výdrže baterie, notebook mi vydržel pracovat něco málo přes dvě a půl hodiny při práci s textovým a grafickým editorem, sledování krátkého filmu a hraním jedné hry. Samozřejmě tomu, který bude pracovat více s textovými dokumenty nebo surfovat na internetu, baterie by měla vydržet i tři hodiny, které uvádí výrobce. Na rozdíl od toho ten, který bude sledovat filmy nebo pařit nějaké hry se musí spokojit s kratší dobou.

Závěrem

Musím se přiznat, že jsem tohoto krasavce jen nerad vracel. Teď, ale alespoň vím, že se jedná opravdu o velmi kvalitní notebook, který může plně nahradit i klasický stolní počítač, a proto ho všem doporučuji. No, a já budu dělat všechno proto, abych ho měl taky, už jenom proto, že Ferrari je moje oblíbená značka a na skutečné Ferrari se čtyřmi koly si budu muset ještě dlouhou dobu nechat zajít chuť.

Klady

Zápory

- Cena
- Pomalý pevný disk
- Ovládání hlasitosti
- Větší hmotnost