Recenze produktu Canon EOS 1D - digitální lahůdka
Canon EOS 1D - digitální lahůdka I.
Tentokrát se zaměříme na funkčnost a ergonomii.
Fotoaparáty kategorie 1Dčka se k nám do redakce nedostávají zas tak často, aby byly pro nás denním chlebem. Z tohoto pohledu bylo posledních 14 dní vskutku svátečních a EOS 1D nezahálel ani chviličku. Na druhou stranu máme praktickou zkušenost s celou řadou profesionálních digitálních zrcadlovek včetně poměrně dobře srovnatelných Kodaků a Nikonů, takže jsme se měli při testování oč opřít. Základní charakteristika
EOS 1D je vybaven poměrně velkým CCD snímačem s plochou 28,7 x 19,1 mm. Tato plocha sice nedosahuje formátu kinofilmového políčka, ale koeficient ohniska x1.3, který způsobuje není vůbec špatný s ohledem na to, že fyzicky na trhu není lepší řešení (dnes). Snímač s fyzickým rozlišením 4,48 mil. bodů produkuje snímky s maximální velikostí 2496 x 1662 bodů (Canon zvolil poměr 3:2). Z technických informací o snímači ještě Canon uvádí použití primární, tedy RGBG barevné masky a nízkofrekvenčního filtru umístěného před snímačem a je fixní.
Tělo vážící úctyhodných 1250 g bez baterie má rozměry 156 x 157,6 x 79,9 mm. Je vybaveno bajonetem pro objektivy Canon EF, hot-shoe paticí s podporou E-TTL ovládání pro blesky řady SpeedLight, dvěma stavovými displeji, jedním LCD displejem, hledáčkem a celkem osmadvaceti ovládacími prvky. Jako paměťové médium slouží jedna karta formátu CF I nebo II a samozřejmostí je i podpora IBM Microdrivu.
Snímky se ukládají buď v JPEGu či v 12bitovém RAWu. Absence klasického TIFFu je u fotoaparátu této kategorie poměrně překvapivá, na druhou stranu přístroj nabízí možnost paralelního zápisu v obou formátech současně. Použít lze jako výchozí barevný prostor buď sRGB či Adobe RGB (1998) a to v celkem čtyřech mutacích. U JPEGu lze volit i kompresní poměr. Snímky z fotoaparátu přímo do počítače lze přenášet prostřednictvím rozhraní FireWire.
Výstupní formáty podrobněji
Fotoaparát snímá nejen v plném rozlišení, jak bývá u těchto přístrojů zvykem, ale nabízí i poloviční rozlišení. To v praxi znamená, že uživatel může volit mezi dvěma kompresemi JPEGu v plném rozlišení (2,5MB a 0,9MB), polovičním rozlišením v JPEGu (0,6MB) a cca 4MB RAW souborem. Velikosti souborů jsou hrubě orientační. Smysl polovičního rozlišení je pro nás poměrně záhadný, protože degradovat fotoaparát této kategorie na 2MPix s poměrně nevýznamnou úsporou paměti je skoro až hřích a kromě toho v plném rozlišení přístroj neztrácí ani na rychlosti, ani na funkčnosti. Na druhou stranu tato volba uživatele nic nestojí, takže proč ne. Mnohem zajímavější je, že v položce "Parametrs" lze najít možnost posunu komprese JPEGu, takže fotoaparát může nabídnout extrémní variabilitu výstupu.
Přenos po FireWiru je příjemně rychlý a je dnes jediným uznávaným opravdu profesionálním řešením. Kdo není vybaven tímto rozhraním, nechť použije čtečku paměťových karet. Mimochodem dvířka k paměti jsou opravdu fortelná, chráněná zámkem a svědčí o tom, že toto často kritické místo konstrukce Canon nepodcenil.
Pokud se fotograf rozhodne pro RAW formát, může si zvolit zda snímky budou ukládány pouze v tomto formátu, či zároveň v JPEGu. To je velmi praktická funkce, pokud disponujete velkou paměťovou kartou.
Základní ovládání
Měření expozice
EOS 1D v souladu s dobou nabízí již tolik sofistikovaných funkcí pro automatické či poloautomatické měření expozice, že b člověk až skoro řekl, že zkušený fotograf již není potřeba. To samozřejmě není pravda, ale i poměrně nezkušený uživatel může s 1Dčkem udělat velmi pěkné snímky. Základní režimy expozice jsou tradiční P, Av, Tv, M, Bulb a DEP. Měření probíhá pochopitelně TTL způsobem s využitím 21zónového SPC. K dispozici jsou celkem čtyři způsoby měření (poměrové s možností vazby, středové, bodové a plošné se zdůrazněným středem). Nechybí možnost kompenzace, bracketingu, vazby na E-TTL měření záblesku a další sofistikované funkce.
Samotné expozice vychází z volitelné citlivosti snímače v rozsahu 200 - 1600 ISO a elektronické závěrky s rozsahem 1/16000 až 30 sekund. V personálních nastevních lze zvolit i citlivosti ISO 100 a ISO 3200! Od 1/15 s se automaticky aktivuje redukce šumu a k dispozici je i X-sync při 1/500s.
Uživatel je o expozici plně informován jak na stavovém displeji, tak i v hledáčku.
Autofokus
Automatické ostření využívá speciální CMOS snímač a metodu TTL-AREA-SIR. To v praxi neznamená nic jiného, než detekci kontrastu s pracovním rozsahem EV 0-18 při nominálu ISO100. Pokud toto nestačí, lze použít emitor infra paprsků na vybraných blescích SpeedLight, což jsme v praxi s úspěchem vyzkoušeli s modelem 550EX. K dispozici je celkem 45 nezávislých bodů ostření uspořádaných na vnitřní elipse s hranicí 15x8 mm.
Co se ostření týče jsou k dispozici tři základní režimy. Celí článek naleznete zde:http://www.fotografovani.cz/art/forec_dfprofi/eos_1D_01.html