Odvěký souboj těchto dvou gigantů v oblasti hardwaru nás dovedl k dnešnímu srovnání dvou procesorů.
Úvodem
Odvěký souboj těchto dvou gigantů v oblasti hardwaru nás dovedl k dnešnímu srovnání dvou procesorů. Jedná se o procesor AMD Athlon™ 64 reprezentující firmu AMD (Advanced Micro Device). A jeho konkurentem se stalo Pentium® 4 s Hyper-Threading technologií vyvinutou firmou INTEL. INTEL se domnívá, že 64-bitový svět pro desktopové počítače je ještě zbytečný. Pravým opakem je AMD, který nenabízí pouze jeden (Athlon 64), ale i high-endového bratříčka Athlon 64 FX-51. Ale to už příliš předbíhám, začneme hezky od začátku.
PROCESOR AMD ATHLON 64
O co vlastně jde ?
Je tu další generace, přichází nová řada procesorů a to konkrétně z dílny AMD. Prvním 64-bitovým procesorem v portfoliu společnosti AMD byl serverový čip Opteron s jádrem SledgeHammer. Jeho cíl je jasný, zaplavit serverový trh a postupně se zde usadit na stupni nejvyšším. Ale tento procesor není předmětem mého dnešního srovnání. Další procesor této společnosti, který by se chtěl také usadit na co nejvyšším stupni, je Athlon 64 (s jádrem ClawHammer). Oproti Opteronu je Athlon 64 čistě desktopová záležitost, čili záležitost domácích procesorů. Athlon 64 je desktopová varianta Opteronu s instrukční sadou a architekturou AMD64,
která podporuje 64 i 32bitové aplikace. Této řadě předcházela generace procesorů označována jako K7. Patří sem i Athlon XP 3200+ (max. frekvence 2,2 GHz). Toto označení (3200+) je spíše pouze takové nenápadné zastírání skutečnosti. AMD tímto označením chtěli naznačit, že právě tento procesor (mám na mysli Athlon XP 3200+) může konkurovat Pentiu 4 3,2 GHz. U tohoto typu (AMD) se nemohlo kvůli výrobní technologii pokračovat. Frekvence se už nemohla dále zvyšovat, tak AMD přišli s myšlenkou 64bit také do domácích počítačů, nejen do pracovních stanic
a serverů.
Vývoj
Tyto procesory (označovány jako
K8 = osmé generace) měly být
představeny již před rokem. Nyní
však AMD konečně uvádí i 64-bitový
procesor pro širokou veřejnost, tedy
pro osobní počítače. Ovšem na
prvenství AMD nedosáhlo a to z
již zmiňovaného důvodu, jímž bylo
roční zpoždění. Proč byl tedy nový
Athlon 64 zpožděn ? Nejčastější
odpovědí na tuto otázku je
výrobní technologie. Athlon 64 je
založen na nové architektuře jádra
s označením ClawHammer. Byla zde
použita 0,13mikronová technologie
Silicon-On-Insulator (SOI), čili křemík na
izolantu. Kdo tedy přišel jako první s 64-bitovým procesorem ? Byla to společnost IBM ve
spolupráci s firmou Apple Computer. Společně uvedli 64-bitový čip, který dostal pojmenování
PowerPC G5 a je taktován na 2 GHz.
AMD 64 Architektura4 architektura
V této architektuře může fyzický adresový prostor adresovat systémy až s jedním terabytem nainstalovaných RAM pamětí. Až doposavad mohly všechny procesory obsluhovat pouze RAM paměť do velikosti 4 gigabytů.
Athlon má velikost cache typu Level 1 stejnou jako jeho předchůdce (Athlon XP),
a tedy L1=128 Kb a Level 2 o velikosti 1 MB. Další pojmem, který se ve spojení s Athlonem 64 objevuje čím dál tím častěji, je technologie HyperTransport.
Hyper-Transport
Můžeme si tuto technologii pojmenovat také jako integrovaný paměťový řadič. A jakou úlohu tedy tato technologie plní ? Procesory této generace (osmé generace) mají paměťový ovladač umístěn přímo v jádře. A proto tedy už základní desky
nebudou muset mít Northbridge, který vlastně zaručuje spojení
jedno-kanálovou komunikaci mezi procesorem a pamětí RAM
na rozdíl od Opteronu a Athlonu FX. HyperTransport využívá
šířku pásma o velikosti 3,2 Gb/s v obou směrech. Tato
technologie výrazně přispěla k mnohem rychlejšímu přístupu
k periferním zařízením (t.j. např. pevné disky, USB 2.0
a Gigabit Ethernet cadrs).
Intel Pentium 4 with HyperThreading Technology
Jak to vypadá u INTELU ?
velice blíží realitě. Proto firmu INTEL tyto nároky
vedly k uvedení procesoru Intel® Pentium® 4
with Hyper-Threading Technology. Tento procesor
nespadá do 64-bitového světa, protože firma
INTEL má za to, že uvedení 64-bitového procesoru
pro desktopy je zatím zbytečností. A tak se rozhodli
jít jinou cestou. Využít tedy maximální výkon
procesoru a ne zrychlit komunikaci mezi pamětía procesorem jako tomu je u AMD.
Architektura a microarchitektura
INTEL se na rozdíl od AMD zaměřil na vyšší taktovací kmitočet počítačů, rovnoběžnou instrukční úroveň, zvětšení cache a to konkrétně u Level 2 a Level 3 cache. Proto také vznikla speciální edice Pentium 4 Extreme Edition, která má L3 o velikosti 2MB. Procesor Pentium 4 s HT přináší uživatelům nové výýhody, například lepší výkon ve více vláknových úlohách a výpočetně náročných aplikacích typu komprimace videa a hudby ,práce s digitálními médii a hraní počítačových her. Jak už jsem se zmínil dříve, tak i Intel vyvinul tento procesor tzv. 0.13mikronovým procesem (jádro dostalo jméno Northwood). V brzké době chtějí obě společnosti přejít na 0,09 mikronovou technologii (jádro zde ponese název Prescott). Pentium 4 stale ještě využívá (Front Side Bus) FSB sběrnici o frekvenci 400,533 a 800 MHz.
Hyper-Threading
Závěrem
Oba procesory byly vyvinuty každý svou technologií, a tudíž se každý vydal svým směrem. Který z těchto dvou směrů byl správný je na posouzení uživatelů. Z mého hlediska se mi zdá, že právě tyto uvedené technologie (Hyper-Transport a Hyper-Threading technology) jsou si tak odlišné, že se nedají srovnávat a posuzovat podle jednoho metru. Při výběru konkrétního procesoru bude podle mě asi hodně záležet na ceně, a jak rychle budou reagovat vývojáři programů podporující 64-bitové aplikace. Můžu vám i doporučit oficiální stránky těchto dvou výrobců, kde najdete i spoustu odkazů na flash animace a obrázky, které vám vizuálně představí tu určitou technologii.
Zdroje:
Zdroje obrázky:
1*) - http://www.zive.cz/files/obrazky/2003/9/amd/Ath64_white_P.jpg
2*) - http://www.mindshare.com/hypertransport/footer_tr_gif.gif
3*) - http://www.intel.com/pressroom/images/processors/p4p_ht_logo.tif
4*) - http://www.intel.com/pressroom/images/processors/p4_13micron_front.jpg