Microstar Wind U100 – konkurence „Éček“ pod lupou

Na úvod by bylo dobré si říci, jak jsou notebooky řady Wind koncipovány. Cílovou skupinou, pro kterou je U100 zaměřen jsou studenti, či školáci – zkrátka mládež vyžadující co největší mobilitu. Alespoň to vyplývá z reklamní kampaně MSI. Nicméně notebook se stejně jako ve školní lavici dobře uplatní i po boku manažerského kufříku, kde vynikne jeho opravdu nízká hmotnost, či dobře poslouží jako ultra-mobilní komunikátor. Pro dnešní testy byla zvolena verze s operačním systémem Windows XP Home. Druhou možností je verze s Linuxem.

Balení a jeho obsah

Wind krabice

Krabice tohoto notebooku je opravdu miniaturní. Je vyrobena z kartonu s hladkým povrchem a její rozměry jsou 31x22x8 cm. Její design je vcelku líbivý – dokáže zaujmout svoji jednoduchostí a zároveň nápaditostí. Je na ní jak jinak vyobrazen motiv „větru“, či pohybu, jak se na Wind notebook sluší a patří :-). Na jedné z jejich bočních stran je mapa Evropy s vypsanými výkony bezdrátových vysílačů, které v té dané zemi je možné použít.

A co tedy po rozbalení krabice nalezneme? První věcí, kterou spatříme, bude pouzdro, které je s notebookem dodáváno, dále samotný přístroj zabalený v obranné fólii, ve spodním „patře“ pak tříčlánkovou baterii a nabíječku. Poslední věcí jsou manuály, mezi nimiž nechybí ten český a nakonec recovery média operačního systému.

Kompletní obsah balení

Přenosné pouzdro

Technická specifikace

* uvedená cena je pouze orientační a platí k datu vystavení článku

Vzhled a konektory

Můj celkový dojem z designu notebooku je velice dobrý. Vyvedení horní strany z lesklého plastu černé barvy mu dává jistou eleganci a navozuje dojem luxusu. Na druhou stranu to je samozřejmě určitá nevýhoda, jelikož se na víku notebooku velice lehce zachytí nečistoty, které jsou velmi dobře zřetelné stejně jako otisky prstů.

Po otevření horního víka zaujme především poměrně velká klávesnice, která mohla nabýt svých příjemných rozměrů díky velikosti displeje, která není zrovna standardní. Možná trochu křehkým dojmem působí opravdu tenké okraje na bocích klávesnice. Můžu ovšem říci, že jsou dostatečně pevné a jejich poškození tedy nehrozí.

Dalším, velice zajímavým prvkem jsou spojená dvě tlačítka touchpadu. Inspirace samozřejmě pochází z macbooků a působí poměrně příjemně, i když to pro někoho může být z počátku trochu matoucí záležitost.

Kromě již zmiňovaného víka je většina šasi vyrobena z matného plastu černé barvy. Na dotek je povrch příjemný, neulpívají na něm otisky prstů ani při zpocených rukách a působí elegantním dojmem.

Spodní část šasi

Na levé straně notebooku se nachází především otvory pro výfuk horkého vzduchu. Ten je tvořen pěti otvory, které jsou kryty perforovaným plechem. Nalevo od toho panelu se nachází konektor pro připojení k elektrické síti a na pravé straně jsou dva USB konektory.

Levý bok notebooku

Protější, tedy pravá strana je tvořena konektorem RJ-45 pro připojení k ethernetové síti, D-sub výstupem sloužící k připojení projektoru, či monitoru. Uprostřed jsou dva audio konektory – zelený pro připojení sluchátek, či reproduktorů a červený určený pro mikrofon. Předposledním prvkem na této straně je čtečka paměťových karet, která zvládá čtyři formáty (SD/MMC/MS/MSpro). A výčet opět ukončí USB, tentokrát už jen jedno.

Pravý bok notebooku

Zadní stranu tvoří především otvory sloužící k sání vzduchu do útrob stroje. Ty Vám bohužel nemohu představit díky ochranné pečeti, která je přítomna na jednom ze šroubků držících zadní kryt. Dále je na spodní straně licenční známka operačního systému a výrobní štítky.

Spodní strana

Ovládací prvky – klávesnice a touchpad

Zpracování klávesnice je na opravdu vysoké úrovni. Na málo kterém mini-notebooku je psaní tak příjemné, jako zde a prakticky se neliší od notebooků klasických velikostí a to ani velikostí kláves. Trnem v oku je, jako u mnoha jiných notebooků umístění klávesy Fn. Ta nahradila levou klávesu Ctrl a nejednomu uživateli tím může přinést nepříjemnosti. Ctrl samozřejmě nezmizel, ale je posunut o klávesu doprava, což je pro mě naprosto nesmyslné řešení.

Dalším, trochu zajímavým prvkem je klávesa se svislou čarou a backslashem umístěná vedle levého Shiftu, který musel být o něco změnšen. Z mého pohledu je tato klávesa prakticky zbytečná a využitelná minimálně.

Touchpad je u tohoto notebooku poměrně příjemným překvapením. Jeho rozumné rozměry 52x40mm jsou na notebook těchto rozměrů „tak akorát“. Jeho povrch je prakticky stejný jako okolní šasi. Při ovládání neklade příliš velký odpor a tak je jeho používání velice příjemné. Častou slabinou levnějších notebooků bývá rolovací část touchpadu, která je klasicky umístěná při pravém okraji. Tady je ovšem vyvedena opravdu bravurně a s rolováním jsem nezaznamenal jediný problém.

Touchpad

Multimedia

Zvuk zajišťuje kodek ALC888S skrz dva integrované reproduktory, které jsou umístěny na spodní straně notebooku. O kvalitě zvuku nemůže být u takovýchto zařízení prakticky řeč. Zvuk, který reproduktory vytváří je sice hlasitý, takže je možné reprodukovat řeč, ale postrádá jakékoliv basy. Pro poslech hudby jsou integrované reproduktory naprosto nevhodné a jediným možným řešením je připojení klasických reproduktorů. Nastavení zvuku probíhá ve správce zvuku Realtek HD, který je velice přehledný a samozřejmě v češtině.

Levý reproduktor

Správce zvuku Realtek HD

Nejednoho uživatele jistě překvapí integrovaná webová kamera, která je klasicky umístěna v horním okraji víka. Vedle ní je pak signalizační dioda, která má za úkol informovat o její aktivitě. Snímky pořízené kamerou mají poměrně pěknou kvalitu. Ve srovnání s ostatními kamerami umí vcelku reálně podat barvy a obraz je poměrně vyvážený. Aby nezůstalo jen u slov, přesvědčit se můžete níže.

Webová kamera se signalizační diodou

Zkušební snímek s testovacím psem

Displej

Jak jsem již psal v technické specifikaci, LCD disponuje rozlišením 1024x600. Toto rozlišení je sice nezvyklé, ale má jisté výhody. Tou největší je bezesporu to, že je možné prohlížet většinu webových stránek v plné šíři, bez nutnosti rolování, což byl problém například starších verzí ASUS EEE. Toto se netýká samozřejmě jen brouzdání po internetu, ale jakékoliv práci s tímto subnotebookem.

Teď se již pojďme podívat na samotné zobrazení, které bývá u menších notebooků poněkud problematické. Tady je ovšem obraz LC displeje překvapivě dobrý. Podání barev je na vynikající úrovni. Obraz není nijak zkreslený a vady se hledají opravdu těžko.

Co je však poněkud horší, jsou pozorovací úhly. Především ty horizontální. Při sledování displeje pod úhlem 45° jsou barvy na vzdálenější straně obrazovky poměrně dost zkreslené. Při úhlech vyšších, jak 70° dochází k invertování barev. Jak na tom displej je, se můžete přesvědčit níže.

Zobrazení barevného spektra při kolmém pohledu

Zobrazení barevného spektra při úhlu 45° horizontálně

Zobrazení barevného spektra při úhlu 65° vertikálně

Hardware

Notebook je poháněn jedno-jádrovým procesorem Intel Atom s frekvencí 1,6Ghz. Předností těchto procesorů je hlavně nízká spotřeba (2W), která je způsobena 45nm výrobním procesem a samozřejmě nižší taktovací frekvencí. Právě s důrazem na vysokou výdrž baterie používají notebooky Wind technologii jež má za úkol snižovat frekvenci procesoru podle zatížení tak, jak je to běžné u stolních počítačů. Podrobnější informace jsou na screenshotu z CPU-Z níže.

Informace o osazeném procesoru

Testy procesoru probíhali v programu SUPERpi, který počítá Ludolfovo číslo na miliony desetiných míst, čímž se otestuje hrubá výpočetní síla procesoru. A jak si vedl Atom 230 v testech?

Osazená operační paměť je typu DDR2 s frekvencí 667Mhz a kapacitou 1GB. Ve verzi s operačním systémem Linux je osazen pouze jeden bank modulem s kapacitou 512MB. Podrobnější informace jsou opět z CPU-Z, testy probíhali v programu Everest.

Informace o pamětech RAM

Informace o integrovaném grafickém jádru pocházejí z programu GPU-Z.

Informace o grafické kartě

Závěrečný test, který ovšem u takovýchto zařízení praktický postrádá smysl, proběhl v benchmarku 3Dmark 2001SE a je třeba ho brát spíše jako zajímavost. Výsledkem bylo 3046bodů.

Výsledek testu v 3Dmarku

Úložiště dat zde tvoří pevný disk značky Western-Digital s označením WD800BEVS. Jedná se o 2,5 palcový disk s kapacitou 80GB a rychlostí rotací ploten 5400rps. Informace níže pochází z programu Everest.

Informace o pevném disku

Test disku proběhl v oblíbeném programu HDtune v nejnovější verzi 2.55. Jak WD800BEVS obstál je opět zobrazeno níže.

Testy pevného disku v HDtune

Testy výdrže

Jelikož jsou tyto ultra-mobilní notebooky koncipovány pro co největší výdrž, zajímalo mě, jak v testech obstojí tento stroj. Dodám, že následující hodnoty jsou s původním tří-článkovým akumulátorem s kapacitou 2200mAh.

Klady a zápory

Závečečné hodnocení

Stejně jako každý produkt má i MSI Wind U100 své klady a zápory. Hledáte-li ultra-mobiní zařízení, které vydrží pracovat bez nutnosti napájení dlouhou dobu, jste na dobré cestě. Výdrž se samozřejmě maximalizuje při koupi 6ti článkové baterie, s níž by notebook měl být v budoucnosti také dodáván. Notebook neurazí ani po vzhledové stránce – zapadne do kanceláře, školní lavice, nebo třeba na konferenci, či jednání. Pro někoho, komu nestačí PDA a zároveň nechce nosit brašnu s klasickým notebookem je tento stroj ideálním řešením. Po tomto testu je možné s klidným svědomím prohlásit, že ASUS EEE má opravdu silnou konkurenci.

Notebook MSI Wind U100 můžete zakoupit v našem obchodě.