Pokud hledáte přístupový bod pro svoji domácnost, či chcete do své sítě implementovat aktivní prvek pro připojení více počítačů, máte možnost mít oboje. Rodina Air Live od společnosti OvisLink je dobře známa nízkými cenami. Z této rodiny dnes představím produkt s názvem WL-5470AP. Přináší ovšem zařízení větší výkonnost a více možností nastavení nebo jde o řádově průměrný přístroj pro bezdrátové sítě?
Počítačové sítě jsou dnes základ informatiky, díky nim můžeme komunikovat s kamarády, či rodinou, přistupovat do sítě zvané Internet, číst různé články a novinky nebo stahovat data v podobě filmů, hudby, či programů. Popravdě mají sítě tak velký rozsah, že ani odborníci neumí využít všechny její služby, dovednosti a skulinky. Pro mnohé jsou sítě koníčkem a doma si vytváří své vlastní rozšířené LAN. Pro tento účel je i produkt od společnosti OvisLink z rodiny Air Live s názvem WL-5470AP. Už z názvu můžete vytušit, že se jedná právě o technologii bezdrátových sítí s certifikátem Wi-Fi, která je přístupná právě v produktech z rodiny Air Live. Většinou se s termínem AP, jež je zkratka od anglického názvu Access Point, nebo-li přístupový bod, setkáte v určitém spojení s pořizováním bezdrátového internetu. Ještě než jsem znal bezdrátové sítě, jediné co mě napadlo, když se řeklo APéčko, byla prostě "krabička", díky které jsem připojený do sítě internet. V mnoha případech je toto jediná funkce, která slouží běžnému uživateli.
Dnes nám již nestačí přivést síť do domu, ale chceme ji i po našem obydlí rozvést. Pokud vlastníme notebooky a podobná zařízení podporující bezdrátové spojení, či se nám jen nechce tahat několik metrů kroucené dvojlinky po bytě, můžeme se právě uchýlit k takovémuto kroku a to jest, koupi určitého zařízení pro práci s bezdrátovými sítěmi. Jaké výhody získáme? Teoreticky minimální spotřebu kabelu pro rozvod sítí a větší svobodu pohybu. Můžeme si tak notebook brát z místnosti do místnosti, v závislosti na kvalitě signálu, respektive výkonu vysílače. Co naopak ztratíme? Spolehlivost, jelikož bezdrátové signály jsou velmi často rušeny. V domácím prostředí se velmi často zmiňuje mikrovlnná trouba nebo pokud používáme různé bezdrátové zvonky, telefony a další podobné bezdrátové zařízení, které by mohlo pracovat na stejné frekvenci, jako právě AP. Z hlediska výkonu pak musíme hledět na potřebu výkonného zařízení k tomu, aby nedocházelo k častým výpadkům, či abychom využili plnou rychlost našeho připojení. V neposlední řadě pak ztratíme několik stovek z naší kapsy, oproti levnější Ethernetové kabeláži.
Za volnost pohybu, například právě s notebookem, po bytu se hold platí větší nespolehlivostí, rušením a cenou. Pokud ovšem pominete to špatné, chcete dopřát svým bezdrátovým přijímačům připojení do sítě internet a koupíte si dejme tomu právě produkt WL-5470AP, podívejte se se mnou, jak se dá zařízení efektivně využít, jak se sním pracuje, jaké má klady a zápory.
Přišel balík
Jak jinak začít recenzi o určitém produktu, než tím, že si ukážeme pár fotek toho, co Vám přesně přijde poštou, pokud si objednáte produkt Air Live WL-5470AP.
Originální krabice s Air Live WL-5470AP
Zabalené a srovnané zboží po otevření krabice
Všechny komponenty, které dostanete spolu se zařízením
Zařízení Air Live WL-5470AP
Reset a indikátory na přední straně zařízení
Napájení, porty a anténa na zadní straně APéčka
Pohled na spodní část zařízení (větrací otvory, uchycení)
Boční větrací otvory zařízení
Detail na boční větrací otvor
Detail rohu zařízení a gumové nožičky
Postačující anténa pro bezproblémový provoz bezdrátové sítě
První seznámení
Abych mohl být co nejvíce objektivní, nechci vynechat žádnou maličkost a proto jsem si důkladně přečetl manuál. Snažil jsem se ho pochopit tak, jak by ho asi chápal běžný uživatel, ne zrovna zběhlý v nastavování bezdrátových vysílačů a přijímačů. V celku se dá říci, že manuál obsahuje všechny důležité informace, podané uživateli velmi stručně. Zatím jsem se nesetkal s manuálem, který by hned na začátku svého textu uvedl veškeré důležité informace. Obvykle je musíte všemožně dohledávat. Hned na začátku se dočtete jakou má zařízení defaultní IP adresu, jméno a heslo. Tedy nejdůležitější informace nesmí chybět, avšak se najdou takové manuály, u kterých se těchto důležitých informací nedočtete. Dále se dozvíte, jak rozpoznat stavy indikátorů zařízení a to velmi stručným a rozumným popisem. Velmi mě překvapilo, že právě pro začínající správce a nadšence do síťových technologií, je uveden způsob, jak si v počítači nastavit síťovou kartu k tomu, aby jste měli přístup k webovému rozhraní pro práci se zařízením. Tento krok je zkušenějším uživatelům dobře známý, ale uživatelům, kteří jsou teprve na počátku své "síťové" cesty, se tento popis skutečně hodí. Ve zbývajících stránkách se dočtete všech možných funkčností koupeného produktu Air Live WL-5470AP. Ve stručnosti se dozvíte, jak nastavit třeba Bridge nebo WDS Repeater, které jsou uvedeny s názornými a vystihujícími obrázky.
Co však v manuálu nenajdete, je popis všech použitých technologií, protokolů a jejich nastavení. Popisu nastavení se dočtete v manuálu přiloženém na médiu CD-ROM, které také dostanete se zařízením. Nehledejte na médiu žádné zázraky, vcelku obsahuje jen program Adobe Reader a dva manuály. Jeden je elektronická kopie téhož, o kterým jsem právě psal a druhý je elektronická brožurka rozšířeného nastavení, ovšem pouze v anglickém jazyce.
Z pohledu toho, co vše dostanete se zařízením, je obsah velmi skromný. Na druhou stranu dostanete vše co k bezproblémovému provozu potřebujete a to je vlastně samotné zařízení, anténa, metrový kabel kroucené dvojlinky pro maximálně 100Mb Ethernet, napájení 12V stejnosměrného proudu, stručný a výstižný manuál. Malý přídavek je ve formě média CD-ROM s rozšířeným manuálem ve formátu pdf a šroubky pro přichycení zařízení na šikmou plochu.
Webové rozhraní
Jakmile se bezproblémově připojíte na zařízení pomocí webového rozhraní, můžete vidět velmi stručný a pro někoho chudý design. Popravdě nemají jakékoliv zařízení zapotřebí obsahovat složitější a grafickou správu.
Úvodní obrazovka webového rozhraní
Webové rozhraní pro práci se zařízením je tedy na první pohled skromné, ale zjistíte, že obsahuje ta nejdůležitější nastavení, která může APéčko vykonávat. Hned pod položkou Mode najdete možnost uvést zařízení do jednoho z osmi funkčních stavů.
Výběr funkčních stavů zařízení
Uživatelé, kteří budou využívat pouze běžně užívané služby bezdrátových zařízení, se mohou zajímat o zapnutí funkce AP, která slouží k vysílání bezdrátového signálu v daném a předem určeném frekvenčním rozsahu daného standardu. Při nastavování funkce AP máte rozšířenou možnost jeho upřesnění, mezi ně patří název SSID, číslo kanálu, výběr standardu, forma šifrování, způsob vysílání a filtrování MAC adres. Ze standardů máte na výběr buďto frekvenci 2,4Ghz, respektive standard 802.11b, 802.11g nebo 802.11b + 802.11g. Nabízené možnosti šifrování jsou none, nebo-li otevřené připojení, nechvalně známé WEP, dále WPA-PSK s kódováním TKIP nebo AES, WPA2-PSK s AES, WPA2-PSK Mixed a 802.1x / RADIUS, který obsahuje další výběr schodný s výše popsanými možnostmi šifrování. Velmi rozšířené je poté pokročilé (Advanced) nastavení, ve kterém můžete opět nastavovat různé rozsahy, intervaly, rychlost dat (doporučuji napevno nastavit 54Mbps), výstupní výkon antény (až do 20dBm) a mnoho dalšího upřesňujícího nastavení. V poslední položce poté najdete filtrování přístupu pomocí MAC adres.
Nastavení módu AP
Druhý z velmi často používaných funkcí je funkce klienta, která slouží pro příjem bezdrátového signálu v rozsahu, který je stejný jako u nastavování funkčního stavu AP. Nastavení ochrany šifrováním a rozšířeného nastavení je také stejné, jako výše popsané nastavení funkce AP. Jediná odlišná položka je zde vyhledávání ostatních bezdrátových sítí, pro jejich připojení. U tohoto stavu nemáte možnost jakkoliv řídit mapování portů.
Nastavení módu klienta
Třetí funkce zařízení je tak zvaný most. Most slouží k překlenutí (spojení) dvou sítí. Nevýhoda mostu je pak chybovost a vyšší zpoždění. Nastavení mostu v tomto zařízení je definováno formou bezdrátového spojení, nikoliv Ethernetového. Ethernet slouží jen jako přívod sítě do zařízení, to pak komunikuje s druhým prostřednictví protokolů 802.11b, 802.11g nebo 802.11b + 802.11g.
Nastavení módu mostu
Čtvrtý funkční stav je opakovač, který se používá k zesílení přijatého signálu. Plní funkci takového prostředníka, který mezi dvěma sítěmi zesiluje signál a zasílá jej dále. Takto můžete překonat vzdálenost, na kterou by jedno zařízení nestačilo, s propojením více aktivních prvků sloužící jako opakovač. V nastavení můžete volit mezi jedním ze tří již zmíněných možností z protokolu 802.11, definovat rozhraní, SSID, bezpečnost, rozšiřující nastavení (stejné jako u funkce AP) a přístup pomocí MAC adres.
Nastavení módu opakovače
Pátý stav Univerzální opakovač slouží ke stejnému využití, jako opakovač zmíněný výše, ale má odebrány některé jeho upřesňující možnosti, respektive předělány do jiné možnosti pro nastavení s názvem SSID of Extended Interface (SSID rozšířeného rozhraní) a tlačítka Site Survey (místní vyhledávání).
Nastavení módu univerzálního opakovače
Šestý stav jež můžete vybrat má stejnou funkci, jako klient, ale má navíc tu výhodu, že zde můžete nastavovat mapování portů. Při výběru tohoto stavu plní zařízení stejnou funkci, jako router s bezdrátovým příjmem.
Nastavení módu WISP
Sedmým stavem, jež můžete vybrat, je kombinace WISPu a univerzálního opakovače. Zde se kombinují nastavení z obou režimů, navíc je zde výběr pro kódování přenosu.
Nastavení módu WISP + univerzální opakovač
Osmým posledním a nejvíce používaným funkčním stavem je spojení APéčka s bránou, které je ve výběru úplně vespod. Tento režim bych doporučoval všem, jež chtějí právě doma používat výhodu bezdrátů. Uvedu na malém příkladu. Doma mám na půdě RouterBoard, který slouží k přijímání bezdrátového signálu. Z něj vede kroucená dvojlinka do mého pokoje, kde je router. Z routeru vedou čtyři kabely do tří počítačů a jeden je použit jako takové volné médium pro nezvané hosty. Kdybych vyměnil router za toto zařízení, nic bych neztratil a získal bych výhodu toho, že bych si mohl po bytě chodit s notebookem bez kabelu, jelikož obě zařízení mají podobnou funkčnost.
Do zařízení WL-5470AP zapojíte až 4 kabely kroucené dvojlinky 100Mb Ethernetu. Pokud by jeden kabel reprezentoval právě jeden počítač, připojíte tedy až čtyři počítače. Pro domácí síť tento počet vcelku postačí. S výhodou bezdrátové sítě máte přístup do sítě internet, se zařízeními s bezdrátovým přijímačem, vcelku ulehčen. Nepotřebujete kabely do těchto zařízení a počet připojených počítačů se zvýší na několik desítek. Teoreticky je opravdu možné několik desítek, prakticky by jste na takovéto množství potřebovali silnější zařízení. Osobně odhaduji, že zařízení zvládne obsloužit bez větších problémů do pěti připojených klientů.
Zpět k možnostem nastavení. Velmi snadno v režimu AP + GATEWAY nastavíte režim pro automatické přidělení IP adresy pomocí DHCP serveru. Při kombinování možností automatického přidělení pomocí DHCP serveru WAN a nastavení DHCP serveru pro LAN pak stačí pouze připojit kroucenou dvojlinkou, nebo bezdrátově, zařízení do sítě a můžete směle surfovat. Samozřejmě je možnost přidělit IP adresu WAN staticky a tak není problém jej využít, i pokud nemáte před zařízením DHCP server. Možnost nastavení tohoto režimu je ze všech nejrozšířenější a najdete zde i jakousi obdobu mapování portů nebo-li NAT, ovšem omezenou a to na osm záznamů. Toto nastavení najdete pod názvem Special aplications a je už jaksi přednastaveno pro některé aplikace, které jdou samozřejmě smazat a zaměnit za záznamy jiné. Pokud jsem se v předcházejících textech zmínil o možnosti mapování portů u tohoto zařízení, byla tím myšlena tato funkce, která je ve všech stavech, jež Special Aplications obsahují, stejná. Nemohu s klidným svědomím nazvat tuto funkci jako NAT, jelikož je celková struktura pojata velmi netradičně a špatně. V tomto nastavení, respektive Special Aplications, nemáte možnost definovat na jaké rozhraní, či IP adresu lze aplikovat mapování nadefinovaného portu. Pouze zde můžete zadat přicházející a spouštějící porty. Po dlouhém snažení jsem podle očekávání nedosáhl funkčního otevřeného portu a tak jsem uzavřel tuto kapitolu, jako nevyhovující.
Dále tedy obsahuje rozhraní stejné nastavení jako u AP a navíc ještě obsahuje filtrování IP adres, ping, filtrování URL adres, nastavení DNS a mnoho dalšího upřesňujícího nastavení.
Rozšířené nastavení režimu AP + GATEWAY
Tolik tedy k možným funkčním stavům zařízení. Všechny volby, které se jmenují stejně, mají rovněž stejné nastavení. Jako další výhody v nastavení jsou volby Status, kde najdete podrobný výpis o verzi firmwaru, nastavení APéčka, LAN a WAN. U výpisu jsou uvedeny nejdůležitější informace a to například jaká je právě kterému rozhraní přidělena IP adresa, jaký je rozsah přidělování IP adres DHCP serverem, či kolik je zrovna připojeno klientů k rozhraní Wireless (bezdrát). Toto okno s výpisem souhrnných informací o zařízení je velmi důležité, jelikož na jednom místě poskytuje všechna důležitá data a díky tomu je nemusíte pracně dohledávat.
Velmi výstižný výpis systémových dat
K dalším přednostem patří statistiky odeslaných a přijatých paketů jak pro LAN, tak pro WAN a Wireless. Podobnou funkci má i poslední nabídka v sekci Status a to, že zobrazuje údaje o právě připojeném zařízení k bezdrátové síti, respektive jeho MAC adresu, odeslané / přijeté pakety a rychlost, kterou je zařízení právě připojeno k APéčku.
Ve výstižném názvu TCP/IP máte možnost nastavit DHCP server a informace týkající se rozhraní LAN, jako statická IP adresa, či získávání adresy formou DHCP klienta. V dalších možnostech ovládání je restart, upgrade firmwaru, uložení / nahrání nastavení, změna (nastavení) hesla, funkce logování událostí a nastavení času.
Tímto jsem vyčerpal popis webového rozhraní, pro mnoho lidí únavný, ale pokud hledáte spolehlivé zařízení a víte co od něj čekat, tyto údaje jsou nesmírně důležité.
Celkem se zařízení dá vyčíst pouze fakt, že na většinu změn se musí uplatňovat restart zařízení, který trvá v průměru 57 vteřin hardwarově a podle webového rozhraní dokonce 100 vteřin. Klasické bootování při prvním spuštění trvá 55 vteřin. Stejné problémy jsou při změnách funkčních režimů, kde takováto změna trvá 30-40 vteřin. Z tohoto pohledu se zdá, že bootování systému není nejrychlejší obor, v kterém by byl Air Live jedničkou. Vyčíst se dá zařízení pomalá změna výše definovaných funkčních stavů a velmi pomalé restartování, které budete uplatňovat při prvotních nastavování. V tomto ohledu Vám přeji mnoho trpělivosti, jelikož se musí restartování ve většině změn uplatňovat.
Grafické znázornění všech funkcí zařízení
Jdeme se připojovat
Nedílnou součástí a hned první, na co jsem nechtěl zapomenout, je údaj o kvalitě poskytnutého signálu a rozsah, který lze chytit v prostorách zařízení. Po dlouhém stávkování mé bezdrátové karty v notebooku, jsem konečně chytil signál. Jakmile jsem si pohrál s nastavením a zajistil propojení mezi routerem – WAN – LAN / Wirelless, dokázal jsem přistupovat na internet bez jakýchkoliv problémů. Hned ze začátku jsem zpozoroval, že i když je umístěno zařízení asi 40cm od notebooku, při přístupu na internet s reálnou rychlostí 2Mbps a připojením 54Mbps na Apéčko, je celková odezva o dost pomalejší. Signál je téměř konstantní, ale někdy byla rychlost přenesených paketů rychlejší a jindy zase pomalejší. Byly chvíle, kdy spojení mezi bezdrátovými zařízeními bylo konstantní, ale častěji docházelo k opožděné reakci zařízení a zpožděnému přístupu k médiu. Při uplatnění statistik ping, jsem při otevřeném šifrování dostával velmi opožděnou odezvu. Z deseti měření byl průměr 103ms při odesílání 32 bajtového paketu na APéčko. Tento fakt mě natolik vyděsil, že jsem hledal pádnou odpověď a naštěstí jsem jednu dostal. Nepoužívejte otevřené připojení v žádném případě (pozn.: V dosahu bezdrátové sítě nejsou sousedi, či lidé, kteří by se mi v průběhu testování na zařízení připojili)! Pokud použijete WPA-PSK s algoritmem TKIP nebo AES, či silnější způsob šifrování, průměr celkové odezvy po deseti měřeních byl kolem 23ms, při odesílání paketu o velikosti 32bajtů na APéčko. Nutno podotknout, že při měřeních šlo sledovat extrémních skoků jak při otevřeném zabezpečení, tak i u šifrovaného. Toto jsou právě ty výkyvy, které způsobuje rušení v okolí, ale může na tomto nést vinu síťová karta pro bezdrátové technologie, či dokonce samotné zařízení. Přenos dat přes LAN rozhraní byl v pořádku a odpovídal normální odezvě, jež dosáhnu přes Ethernet, bez použití aktivních prvků. Šifrování zařízení mě zpočátku vyděsilo, jelikož jsem se připojil do zašifrované sítě s pomocí jiného identifikačního kódu, ale později jsem zjistil, že jde o jakýsi "bug", jelikož jsem se při načítání webové stránky nedostal dále, nežli na hlášku "Server nenalezen". I v trasování a odezvě fakt odpovídal, tedy nedosáhnete žádného cíle, zařízení se chrání a to je dobrý důkaz fungujícího zabezpečení. Tímto se alespoň vše vysvětlilo a šifrování funguje tak, jak má. Tento problém nejspíše nebude v samotném zařízení, ale v kartě notebooku a proto si musíte dávat pozor, jaké bezdrátové zařízení používáte k přístupu do bezdrátové sítě.
Na co jsem byl nejvíce zvědavý bylo to, kam až signál dosáhne a v jaké kvalitě. Definujme bariéru formou zdi o tloušťce 30-45cm z cihlového materiálu a oblast formou místnosti o rozměrech 5x5 metrů. Signál v druhé místnosti s bariérou jedné zdi dosahoval nádherných 90%. S notebookem jsem se dostal za dvě zdi, do vzdálenosti cca 15 metrů, kde signál dosahoval 50%, respektive na bezdrátové kartě -53dBm. Jakmile jsem prošel přes tři zdi, do vzdálenosti cca 20m signál klesl na -84dBm a velmi kolísal. Pro upřesnění, přístup k bezdrátovému médiu je ve většině případů možný s výkonem pod -75dBm (záleží na typu bezdrátové karty). Možná, že se silnější anténou by se dalo dosáhnou i té meze tří zdí a vzdálenosti cca 20m. V čistém prostředí jsem zařízení nezkoušel, ale podle tohoto výsledku se dá usoudit, že venku by jste chytali signál v reálné vzdálenosti do 40m a se silnější anténou jistě dál. Každopádně velký pozor na využívání bezdrátových služeb, jelikož jakýkoliv bezdrátový provoz podléhá přísným pravidlům, ovšem se standardy využívající bezlicenční pásmo 2,4Ghz a s takto malou anténou se nemusíte bát. Pokud by jste si ale obstarali nějakou mnohem silnější anténu, budete rušit signály ve svém okolí a i Váš signál bude více rušen z Vašeho okolí.
Na konec testování jsem změřil teplotu zařízení na spodní části. Hodnoty dosahovali teplot okolo 55 °C, což je asi o 10 °C více, než-li u běžných zařízení.
Klady a zápory
+ | - |
nízká cena | rušení se stran bezdrátových spotřebičů |
velká funkcionalita | občas dochází k pomalým odezvám přes bezdrátové rozhraní |
rozšířené možnosti nastavení | výkonově nevýhodnější oproti Ethernetu |
na poměry slušný dosah | pomalá změna režimů |
nepostačující NAT | |
vyšší teploty |
Závěr
Chcete-li ve svém domácím prostředí využívat služeb bezdrátových zařízení, respektive tohoto produktu od společnosti Ovislink z rodiny Air Live s označením WL-540AP, tak za velmi přiměřenou cenu, která určuje v tomto odvětví tu nižší vrstvu, dostanete středně výkonné zařízení, které poslouží i jako APéčko a Router najednou. Vzhledem k tomu, že bylo zařízení vydáno na podzim minulého roku, obsahuje aktuální firmware a tak nemusíte dohledávat verzi novější. S ohledem bezproblémového signálu na dvě-tři místnosti, je toto dobrý výkon pro domácí využití a tak můžete brát svůj notebook třeba na záchod a brouzdat při tom po internetu. K online hraní přes bezdrátové spojení bych tento typ připojení moc nedoporučoval, jelikož by docházelo k velkým latencím.
Zařízení je k dostání za cenu 1 300,- Kč včetně DPH a všech dalších poplatků (uvedená cena je pouze orientační a platí k datu vystavení článku). Bližší informace o dostupnosti produktu naleznete v našem internetovém obchodě.