Saitek Pro Flight Yoke System – volant do vzduchu

V dnešní recenzi se tedy podíváme na to, zda je Yoke Systém od Saiteku opravdu herním zařízením, které by si měli nadšenci pořídit. Projdeme si jeho vlastnosti. Mrkneme se na dílenské zpracování, jeho celkový chod a samozřejmě v neposlední řadě i na to, jak se s ním hraje.

Balení a instalace

Jako obvykle je i tento výrobek dodáván v kartónové krabici. Většina součástí je v igelitovém pytli, aby se vzájemně nepoškodila při manipulaci.

Balení

V krabici najdete samotný knipl s poměrně velkou základnou, upevňovací díl, velmi podobný tomu, který byl použit u volantu R660 GT, napájecí zdroj a instalační CD s manuálem. Tím to však nekončí. Součástí balení je i dříve recenzovaný, třípákový kvadrant.

Součásti Yoke systému

Instalace na pracovní desku stolu netrvá v tom lepším případě méně než 5 minut. V tom horším, budete muset přešroubovat vodící závity pro upevňovací šrouby a tak se můžete dostat až na 15 minut. Navíc základna zabere poměrně více místa, což také může být pro některé z vás problém. Budete si muset trochu uklidit . Také nesmíme zapomenout, že musí zbýt nějaké to místo pro kvadrant.

Po upevnění na stůl, následuje zapojení Yoke systému do USB portu počítače a připojení kvadrantu ke kniplu. Port pro připojení kvadrantu je shodný se S-Video konektorem. Zapojení proběhlo samozřejmě bez sebemenšího problému.

Systém se chytne na XP sám, ale přesto je potřeba nainstalovat ovladače z přibaleného CD, kvůli kalibraci a software SST pro nakonfigurování jednotlivých módů. Ty jsou tři a k jejich přepínání slouží, určené tlačítko MODE.

Popis a ergonomie

Jak jsme již psali, základem celého herního ovladače je blok, ve kterém jsou ukryty ovládací prvky. Zabírá poměrně dost místa a dostupnost klávesnice je poněkud krkolomná.

Celkový pohled

Z tohoto bloku vede kovová tyč, na níž spočívá samotný knipl. Jeho tvar připomíná písmeno U, které bychom mohli pomyslně rozdělit na tři části.

Knipl

Levá část obsahuje směrový joystick a dvousměrné tlačítko A1/A2. To však není vše. Pokud se podíváme na spodní stranu, nalezneme ještě další tlačítko. To může sloužit např. jako vrhač raket v bojových simulátorech. A1 a A2 pak může nést jiný typ raket.

Levé držadlo kniplu

Na pravé straně najdeme dvě dvoucestná tlačítka B1/B2 a C1/C2. Vedle nich pak červené tlačítko střelby. Samozřejmostí je jeho představení na jinou libovolnou funkci. Spodní stranu, pak zabírá kolečko, nesoucí popisku MODE. O něm jsme se již mluvili. Pomocí tohoto tlačítka můžete přepínat přednastavené mody. Pro představu můžeme uvést příklad, kdy si na každý typ letadla, nastavíte jiné ovládání.

Pravé držadlo kniplu

Neméně důležitou součástí kniplu je středová část, kde se nachází display. Zde se zobrazuje čas a právě zvolená funkce časomíry. V úzkém horním displayi je pak znázorněn mód, ve kterém se nacházíte. Pod displayem můžete vidět tři tlačítka s názvy FUNCTION, START/STOP a RESET. Jejich funkce si můžete lehce odvodit z jejich názvů.

Display a funkční tlačítka

Noční podsvícení

Pokud jste spíše noční hráči, nebudete mít se čtením displaye problémy. Je zeleně podsvícen a dobře čitelný. Podsvícení není natolik intenzivní, aby při hraní rušilo.

Vraťme se nyní ještě k základně. Jak jsme již psali, jsou v ní uschovány důležité součásti kniplu. Pokud se však podíváme na její zadní část, objevíme konektory pro připojení napájecího zdroje, kvadrantu a tři porty USB. Při bližším pohledu na konektor napájení jsme zjistili, že je otvor prázdný. Pravděpodobně je přichystán pro další model, který by mohl mít i zpětnou odezvu. Tento ji bohužel nemá. Což je samozřejmě škoda.

konektorová výbava

Nyní se můžeme podívat na zoubek ergonomii. Přesto, že to na první pohled tak nevypadá, je držení kniplu pohodlné. Pokud jste však zvyklí na hraní s pomocí volantu, chviličku si budete muset zvykat. Knipl totiž není kolmý na osu tyče, ke které je připevněn, jak je tomu u volantu, ale má mírný sklon dopředu. To způsobuje, že při jeho natočení doleva či doprava, táhne ruku daným směrem. Na tuto skutečnost jsme si za pár minut zvykli a přišla nám naprosto přirozená. Tak jako joystick, jsou i veškerá tlačítka dobře dostupná a ovládání nám nedělalo problémy. Dosah na páky kvadrantu, záležely na jeho umístění, což jsme mohli jednoduše ovlivnit místem jeho přichycení k desce stolu.

Dalším prvkem přispívajícím k dobré ergonomii jsou výstupky na každém úchytu. Na ně si můžete pohodlně položit palce, pokud je zrovna nepoužíváte k některé z dostupných funkcí. Držadla se celkově drží příjemně a neměly by z nich bolet dlaně ani po delším hraní. Ovšem podporu rukou jako má joystick CyberEvo zde nečekejte.

Herní testy

Testovaný Yoke systém je samozřejmě herní zařízení a proto nebylo pochyb o tom, že jej budeme testovat ve hrách. Přesto jsme v průběhu testování dospěli k názoru, že není příliš vhodný pro letecké simulátory, které jsou zaměřeny na bojové situace. Proto jsme se rozhodli, že většinu testovacího času bude věnováno asi nejlepšímu nebojovému simulátoru, kterým je bezesporu Microsoft Flyight Simulátor X. Ti z vás, kteří mají raději ty bojové, by se měli poohlédnout spíše po pákovém ovladači, kterým je například Saitek X52.

Spustili jsme tedy zvolenou hru, a jak jsme byli od předešlých recenzí výrobků Saitek zvyklí, čekali jsme detekci zařízení. Nezklamala nás a proběhla bez sebemenších problémů. Pokud jste hráč, který si rád nastaví jiné funkce pro jiný typ letadla, aby tak dosáhl co možná nejrealističtějšího herního prožitku, je zde pro vás software SD6, který vám to umožní. Následné mody pak vybíráte pomocí zmiňovaného kolečka na spodní straně pravého držadla.

Detekce v MS Flyight Simulátoru X

Vybrali jsme si tedy jedno z letadel a vrhli se přímo do testování. Ve hře vypadalo vše v naprostém pořádku až do chvíle, kdy jsme chtěli popojíždět po vzletové ploše. Popojíždění dopředu a brzdění nám nedělalo problémy, avšak jakmile jsme chtěli zatočit doleva či doprava, byli jsme v koncích. A zde se dostáváme k asi největšímu problému celého systému Yoke (a stejně je na tom i X52), firma Saitek totiž k zařízení nedodává pedály, kterými se ovládá ocasní směrové křidélko. Díky němu, totiž můžete zatáčet doleva či doprava po vzletové ploše, čí korigovat směr letu v jemných krocích. Tato vlastnost je sice více potřeba při bojových akcích, kdy potřebujete korigovat let po malých krůčcích, abyste přesně zamířili na cíl. Jenže jakmile nemůžete zatáčet na vzletové ploše, je to problém docela podstatný. Pokus o přenastavení následně ztroskotal na tom, že jsme nenašli tlačítko, které by mělo dostatečnou citlivost pro jemné korekce. Použijeme li výraz hodící se spíše k hernímu volantu, měli jsme pak vždy plný raid při jeho zmáčknutí.

Přes tento problém jsme byli schopni otestovat ostatní vlastnosti Yoke systému. A musíme konstatovat, že i s chybějícími pedály se nám dostal do rukou ten nejlepší herní ovladač pro dopravní letecké simulátory, který je momentálně na trhu. Letadlo se ovládalo naprosto úžasně a díky tomuto kniplu jsme si mohli dovolit více než s klasickým joystickem. Avšak náš názor, že je ovladač vhodný pouze pro nebojové simulátory, se nezměnil. Uznejte sami, už jste podobný knipl viděli u bojové stíhačky?

Naše tvrzení přesto neznamená, že je Yoke systém v bojových simulátorech nefunkční. Opak je pravdou. I zde funguje dobře, avšak v rychlejších akcích jsou s ním reakce pomalejší a mohou vás stát důležité vteřiny. To se týká stíhacích letounů. Když přijdou na řadu mise, kde letíte s bombardérem, je tento systém opět ve svém živlu. Nízké průlety takřka nad střechami s ním nejsou problém a následné vypuštění bomb pomocí červeného tlačítka, je skoro až dech beroucí. Věříme, že v těchto chvílích nebudete litovat koupě, v případě, že budete ochotni připlatit i za nepostradatelné pedály. U zařízení X52 se dají pominout, avšak zde je to jako byste si koupilo volant a neměli k němu pedály pro akceleraci a brzdění.

Co jsme nezmínili dříve

Závěrem bychom se ještě zmínili o některých neduzích, které si sebou Yoke systém nese. První z nich se ukázala hned po rozbalení a byla mírně překvapující. Jelikož jde o zařízení, obsahující kovové části, které jsou uváděny do pohybu, je potřeba jej mazat nějakým olejem. Co by však být nemělo, je jeho vytékání za zařízení. Zde jsme se toho dočkali. Yoke systém byl po rozbalení viditelně mastný a bylo jej třeba utřít papírovým ubrouskem, abychom si neumazali oblečení a desku stolu. Je však možné, že námi testovaný kus nebyl stoprocentní.

Mastné otisky od vyteklého oleje

Druhým neduhem je skutečnost, že kvadrant jde instalovat pouze v poloze horizontální. K vertikální instalaci scházejí delší šroubky. Navíc obsahem balení nejsou vyměnitelné hlavice jednotlivých pák tak, jak je tomu v případě koupě samostatného kvadrant ovladače.

Věříme tedy, že v brzké době přijde jeho nástupce, který se těchto neduhů vyvaruje a poskytne nám tak zařízení, které bude ve všech směrech odpovídající požadavkům uživatelů.

Klady a zápory

Závěrečné hodnocení

Co tedy říci závěrem. Výrobek firmy Saitek, který jsme v tomto testu zkoušeli, má svá pro a proti. Určitě není zařízením pro každého, ale přesto má velkou šanci najít si spoustu uživatelů, kteří s ním budou spokojeni. Přes své zmíněné neduhy, si s ním užijí mnoho hodin velmi zábavného hraní. Pokud budou ochotni investovat i do pedálů v ceně okolo tří tisíc, dostanou tak to nejlepší co je na trhu k mání.

Bližší informace o ceně a dostupnosti produktu naleznete v našem obchodě.