Další recenze na našich stránkách je pro změnu jiného soudku. Jedná se totiž o test pamětí PC3200 DDR SDRAM, nebo-li DDR400, které jsou dnes jedním z nejrozšířenějších artiklů. V recenzi naleznete paměťové moduly Kingmax, Kingston, OCZ a pro srovnání také OEM. A vězte, že nepůjde jen o holé srovnání výkonu, ale také o srovnání max. dosažených frekvencí a agresivních časování.
Při koupi nového PC, příp. upgradu na novou platformu, se většina uživatelů zaměřuje hlavně na základní desku, procesor a grafickou kartu, zatímco paměti bývají často opomíjeny. Přitom právě paměti dokáží tvořit velké rozdíly ve výkonu sestavy, ač jejich cena nemusí být tak vysoká. Proto jsme připravili tento test čtyř dvojic paměťových modulů DDR400.
Frekvence nebo časování?
K čemu ale mířím? Zvyšování frekvence pamětí, tedy FSB, vede zároveň k přetaktování procesoru. Protože je v dnešní době většina procesorů zamčena a s násobičem nelze pohybovat ani směrem dolů, dotkne se overclocking pamětí nevyhnutelně i CPU. Pokud má tedy Váš procesor nějakou frekvenční rezervu, rozhodně se vyplatí koupit paměti zvládající vyšší taktování.
A pak tu máme časování. Tímto pojmem se označují hodnoty zpoždění, které lze u pamětí nastavit, a uvádíme je ve tvaru např. 2-3-3-6 (CAS Latency - RAS# to CAS# Delay – RAS# Precharge – Active to Precharge Delay). Tyto hodnoty určují různá zpoždění zápisu, prodlevy mezi adresováním a čtením apod. a nebudu se zde jimi podrobněji zabývat.
Jaký vliv má ale časování na výkon? Mohu říci, že není tolik výrazný, jako zvýšená frekvence. Samozřejmě, že máme rozdíly mezi 3-4-4-8 a 2-3-3-6, ale ty se pohybují v jednotkách procent. Jednotlivé hodnoty časování mají různý vliv na výkon, někdy je důležitější CAS Latency, jindy pak RAS# to CAS# Delay nebo RAS# Precharge. Prodejci ale uvádějí většinou jen CAS Latency.
Jak jsem testoval?
Pro testování byla použita následující sestava:
- Procesor: Intel Pentium 4 2,8GHz (Northwood, 200MHz FSB, HT)
- Základní deska: ABIT IC7-MAX3 (i875P + ICH5-R)
- Paměti: 2x 256MB PMI, Kingmax, OCZ, Kingston (viz níže)
- Grafická karta: MSI FX5900SP-VTD (jádro 400MHz, paměti 350MHz)
- Pevný disk: Seagate 7200.7+ 80GB, 2MB cache (ATA/100)
- Zdroj: Fortron FPS350-PN(PF) 350W
Platforma s čipsetem i875P nebyla vybrána náhodně. Jedná se totiž o jednu z nejlepších čipových sad podporujících 200MHz paměti v dvoukanálovém uspořádání s plnou podporou procesoru (jak víte, Athlon XP běží na 200MHz FSB jen ve verzi 3200+). Canterwood navíc zvládá technologii PAT (Performance Acceleration Technology), která by měla teoreticky zvyšovat efektivitu systémové sběrnice.
Paměti jsme testovali ve třech nastaveních. První bylo určeno podle SPD a jedná se o nativní nastavení paměti po tom, co je vložíte do systému. Není tedy třeba pohybovat s frekvencí ani s voltáží. Druhé nastavení bylo zaměřeno na dosažení maximální frekvence. Většinou se podařilo nejvyššího taktu dosáhnout s časováním 3-4-4-8, ale byly i výjimky.
Poslední nastavení testovalo paměti na nejagresivnější časování, které šlo bez problémů provozovat. Poté, co již nebylo možné časování vylepšit, jsem zkoušel přidávat na frekvenci. Pro obě dvě nastavení, která jsem nyní zmiňoval, jsem použil zvýšeného napětí na 2,8V. Chtěl jsem sice jít i na vyšší, ale již na 2,9V se reálné hodnoty blížily 3V, což je přeci jen příliš.
Pro všechny testy stability byl použit Torture Test z programu Prime95, který odhalí i velmi nepatrné zaváhání. Proto je možné, že paměti poběží ve skutečnosti na vyšší frekvenci, protože se tyto drobné chybky neprojeví.
Testované moduly
PC3200 DDR SDRAM CL3.0 (OEM)
OEM paměti patří k těm, které dostanete „jen tak do ruky“. Dvojice těchto modulů je naprosto tradičního designu se zeleným PCB a čipy naskládanými na jedné straně. Prostě nic neobvyklého. Paměťové čipy jako takové jsou tedy od PQI, konkrétně model PQ4D328D5.
Přestože jsou paměti prodávány jako CL3, hodnota, kterou vrací SPD, je 200MHz/2.5-4-4-8. Při této frekvenci a časování není třeba jakkoliv hýbat s voltážemi. Dále jsem testoval maximální frekvenci, která se zastavila na 218MHz s časováním 3-4-4-8 a voltáží 2,8V. Poslední nastavení zaměřené na časování bylo jen 2,5-3-3-6, ale zato se podařilo zvýšit frekvenci na 215MHz, tedy téměř na úroveň časování 3-4-4-8. S CL2 byly již paměti nestabilní.
Kingmax PC3200 DDR SDRAM CL3.0
Jako další dvojici modulů jsme vybrali paměti od společnosti Kingmax. Tato firma, která bývá občas omylem zaměňována s Kingstonem, je již stálicí v oboru a vyrábí levnější, zato vcelku kvalitní paměti. Jak uvidíte níže, moduly tohoto výrobce jsou poněkud netradiční.
Kingmax DDR400 přišly holé, bez jakékoliv krabičky, ale musíme uznat, že balení dodávají až dražší výrobci. Na Kingmaxu jsou neobvyklé dvě věci. Za prvé, PCB je potaženo jakousi zlatavou hrubší vrstvou, která je zde, zdá se, hlavně z estetických důvodů. Výraznějším rozdílem oproti ostatním testovaným modulům je použití paměťových čipů v balení BGA. Ty jsou navíc vínově zabarvené, což dělá z celého modulu poměrně hezký kousek. Použité čipy jsou vyrobené přímo společností Kingmax a nesou označení KDL388T4EA-50.
Důležitá jsou ale nastavení, pod kterými dokáží paměti pracovat. U Kingmaxu je hodnota SPD 200MHz/2.5-4-4-8, tedy stejná jako u OEM pamětí (PQI). Maximální frekvence, kterou jsem z Kingmaxů při časování 3-4-4-8 dostal, je ale celých 230MHz (tzn. DDR460). Nejlepší časování bylo 2-3-2-5, ale bohužel se mi pak již nepodařilo zvýšit frekvenci nad 200MHz.
Kingston HyperX PC3500 CL2 DIMM Kit
První značkové paměti v testu (rozuměj známou a kvalitní značku) jsou Kingstony. Společnost Kingston Technology vyrábí celou škálu produktů včetně těch pro přetaktování. A jeden z nich se dostal také k nám do testu, jedná se o HyperX DDR433.
Tyto paměti Kingston jsou dodávány v Dual Channel Kitu, což znamená jediné – krabičku se dvěma identickými moduly. Dodáván je také krátký leták s popisem instalace. Označení, které paměťová sada nese, je KHX3500K2/512.
Samotné moduly obsahují velice pěkný modrý heatspreader („rozptylovač tepla“, zkratka IHS) s logem Kingstonu a názvem rodiny HyperX. Pod IHS se nachází osm pam ěťových čipů, které jsou na PCB rozmístěny „cik-cak“, tedy čtyři na jedné straně a čtyři na druhé. Důvodem je asi pravidelnější rozložení tepla, které je odváděno teplovodivou hmotou na vnitřní straně heatspreaderu. Na internetových stránkách Kingstonu lze najít, že použité paměťové čipy jsou od společnosti Winbond.
Poslední část po pisu je třeba věnovat nastavením. SPD modulů vrací hodnoty 200MHz/2.5-3-3-8 a 217MHz/3-4-4-9, z čehož jsem v rámci srovnání testoval první nastavení. Dále jsem zkoušel nejvyšší frekvenci, která se bohužel, i přes kvalitní IHS a certifikaci na DDR433, zastavila na 228MHz (DDR456). Tato hodnota byla stabilní při časování 2.5-4-4-8 a napětí 2,8V.
Pak jsem ještě zkoušel agresivní časování s tím, že se podaří dosáhnout 2-2-2-5. I když to nakonec možné nebylo, 2-3-2-5 je také velmi slušné. Ale co víc, frekvence se pak podařila zvednout na 220MHz, takže zklamání z původní nízké frekvence opadlo.
OCZ PC3200 DDR SDRAM EL Dual CH
Poslední dvojice pamětí, kterou si představíme, dodala společnost OCZ. Tato firma patří již tradičně k těm nejlepším, které na současném trhu nalezneme. Už jenom sbírka ocenění, kterou popisuje OCZ na druhé straně balení, dokazuje její kvalitu.
Jak jsem tedy naznačil, i OCZ jsou samozřejmě dodávány v balení, tentokrát jde o plastovou krustu, ve které se oba moduly krásně vyjímají. Říkám oba, protože i OCZ prodává Dual Channel KIT (označení Dual CH v názvu) pro dvoukanálové systémy.
Paměťové čipy jsou na modulu jen z jedné strany a celé PCB je „okováno“ heatspreaderem z z čisté leštěné mědi. Že se jedná o měď prozrazuje i netradičně velká hmotnost modulů. Mezi čipy a heatspreaderem je teplovodivá „žvýkačka“, z druhé strany je mezera vyplněna jakousi pěnou. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, jaké čipy tyto paměti používají.
Pokud jste si všimli v názvu označení EL, tak v ězte, že je to zkratka Enhanced Latency. Tomu odpovídá i hodnota, která je uložena v SPD – 200MHz/2-3-3-6. Toto časování je na základní frekvenci velmi dobré. Nejvyšší frekvence, kterou se mi s paměťmi OCZ podařilo dosáhnout, je 227MHz s časováním 2.5-4-4-8. Zajímavé je, že při nastavení CL3 systém ani nenastartoval.
Co se týče agresivního časování, nemusíte být jasnovidci, abyste uhodli výsledek. OCZ samozřejmě zvládá 2-2-2-5 a navíc při frekvenci až 214MHz. U těchto modulů je tedy na Vás, zda si vyberete agresivnější časování nebo vyšší FSB.
Testy výkonu
| Nastavení podle SPD | Maximální frekvence | Nejlepší časování |
OEM (Pmi) | 200MHz / 2,5-4-4-8 | 218MHz / 3-4-4-8 | 215MHz / 2,5-3-3-6 |
Kingmax | 200MHz / 2,5-4-4-8 | 230MHz / 3-4-4-8 | 200MHz / 2-3-2-5 |
Kingston | 200MHz / 2,5-3-3-8 | 228MHz / 2,5-4-4-8 | 220MHz / 2-3-2-5 |
OCZ | 200MHz / 2-3-3-6 | 227MHz / 2,5-4-4-8 | 214MHz / 2-2-2-5 |
Jenom bych chtěl připomenout, že následující výsledky berte spíše relativně k těm samým pamětem. Rozdíl je totiž v tom, že papírově pomalejší Pmi dosahují na nastavení „časování“ lepších výsledků než Kingmax, ale to je proto, že Kingmax zvládá lepší hodnoty, ale pak již nelze zvyšovat frekvence. Podívejme se ale na grafy výkonu.
V prvním benchmarku PCMark 04 se nám v čele umístily paměti Kingston, i když jejich časování je horší než u OCZ. Hranici 5000 MB/s překročily jako jediné moduly Kingmax, a to protože zvládají nejvyšší frekvenci (připomínám, že je tak přetaktován zároveň procesor). U Kingmaxu zase vidíme přímý rozdíl v časování (frekvence je stejná), který dává jen 72 bodů.
Dalším syntetickým testem je Sandra 2004, ze které jsem vybral hodnotu paměťové propustnosti pro celé čísla (Integer). Zde se již procpaly dopředu paměti OCZ (o 90 MB/s lepší než Kingston), Kingmax a Pmi jsou na tom prakticky stejně. Nejvyšší overclocking opět znamenal vítězství Kingmaxů, časování zde má již výraznější výhodu (+149 MB/s).
Dalším testem, který měří propustnost je ScienceMark 2.0 a výsledky se příliš neliší od předchozích dvou. Za povšimnutí ale stojí poslední místo Kingmaxu se znatelnější ztrátou. Rozdíl mezi prvním a posledním je přesto jen 81 MB/s.
SuperPI je program, který počítá hodnotu Ludolfova čísla na daný počet desetinných míst (16 tisíc až 32 milionů). Pro srovnání jsem vybral 4 miliony a do grafu zanesl dobu, za kterou se jednotlivé moduly s výpočtem vypořádaly. Nejlepšího výsledku dosáhly přetaktované OCZ, časování zde také ale hraje roli.
WinRAR je komprimační program, který od verze 3.30 podporuje také testování hardwaru. Na 20MB vzorcích jsem měřil průměrnou rychlost komprese a nejlépe vyšly opět paměti OCZ. U tohoto testu je ale markantní velký dopad časování na výsledky. Proto timing 2-2-2-5 u OCZ zvítězil a rozdíl mezi 2,5-4-4-8 a 2-3-2-5 u Kingstonu je 11,5%.
Herní testy
Nejdůležitější jsou ale pro nás rozdíly v herních t estech. První test 3D grafiky je 3DMark 2001SE, který si udržuje pořadí dosahované v testech systémových. Opět je vidět, že závislost na procesoru posouvá vpřed přetaktované paměti. Přesto zde i agresivnější časování slaví úspěchy.
Další verze 3DMarku, tentokrát z roku 2003, dává jasně najevo, co tento benchmark testuje – grafické karty. Závislost na paměťovém subsystému tak klesá a výsledky jsou podobné. Některé rozdíly se pohybují spíš v chybě měření.
U 3D akce Quake 3 ale opět vidíme dopad různých nastavení. Pořadí OCZ-Kingston-Kingmax-Pmi zůstává, ale procesor opět hraje velkou roli.
Posledním testem, který zde máme, je UT2003. V testu FlyBy vidíme relativně velké rozdíly způsobené frekvencí, menší rozdíly časováním. Opět zde vyhrávají paměti OCZ. Jiná situace je u testu Botmatch. Pokud jste četly nějaké recenze na grafické karty, jistě víte, že právě Botmatch je v lehkých nastaveních výkonných karet limitován procesorem. To je zde jasně patrné, neboť přetaktované paměti posouvají hranici přes 80 fps.
Vyhodnocení testu
Paměti | Cena |
OEM (Pmi) | 2740 Kč |
Kingmax | 3530 Kč |
OCZ | 4818 Kč |
Kingston | 5112 Kč |
Ceny jsou uvedeny včetně DPH
Jenom bych chtěl upozornit, že cena za paměti Kingston je pro moduly DDR433 (kdo to v popisu nepostřehl), ale zároveň na to, že DDR466, také v Dual Channel KIT, stojí jen 4612 Kč vč. DPH.
Jak jste si muse li všimnout, ve výkonu vedou jasně paměti OCZ (pokud bereme výkon na stejné frekvenci). Je to způsobeno hlavně tím, že zvládají lepší časování než ostatní paměti a jako jediné je lze dostat až na 2-2-2-5. Za nimi následují ze stejného důvodu Kingstony, jejichž 2,5-3-3-6 (podle SPD) také není špatná hodnota. Na druhou stranu, od DDR433 by se dalo čekat více.
Přetaktování pamětí je pro mě poměrně překvapením. Zatímco Kingston, ověřený na 217MHz, zvládl nejvíce „jen“ 228MHz a OCZ s masivním měděným IHS 227MHz, Kingmaxy, pravděpodobně díky balení BGA, šly přetaktovat až na 230MHz (nezapomeňte, že v případě P4 2,8GHz se 1MHz FSB rovná 14MHz na procesoru). OEM paměti se drží svého a nejvíce se je podařilo dostat na 218MHz.
Tento test má tedy dva vítěze:
- OCZ PC3200 DDR EL Dual CH – za nejlepší výkon v původním nastavení a časování 2-2-2-5
- Kingmax PC3200 DDR SDRAM – za slušnou možnost přetaktování a časování a poměr cena/výkon